Choroby vzniklé nesprávným způsobem života, jak hmotného tak i duchovního

Mezi tyto choroby zařadil bych na prvém místě ty, jež vznikají z nesprávného života pohlavního, především ze zneužití pohlaví. Zmiňuji se tu na tomto místě jen stručně o těchto věcech, protože jsem otázce pohlavního života věnoval celou samostatnou kapitolu, která je rovněž ke knize připojena.

Normálně žádný člověk není zbaven pohlavního pudu, a proto každý, alespoň v určitých obdobích svého života, svádí s tímto živlem těžké boje. Je třeba rozumem a vůlí svou ovládnouti se natolik, aby neukázněnost pohlavního pudu nenalezla vůbec příležitosti ke svému uplatnění. Jinak vede mnohdy k velkým výstřednostem a zvrácenostem, které se nesrovnávají se zákony přirozeného života a ohrožují nebezpečně lidské zdraví.

Čistým, mravným životem nebo přirozeným a čistým životem manželským může si člověk zachovati zdraví, svěžest a sílu do pozdního stáří. Zneužíváním pohlaví, ať již jakýmkoliv způsobem, podrývá své zdraví a připravuje půdu celé spoustě různých chorob, jejichž podstaty mnohdy ani nejlepší lékař nemůže nalézti.

Mnoho, ba i dosti nebezpečných nemocí vzniká z nesprávného života duchovního. Je mnoho těch, kteří jen ze zvědavosti chtějí vniknouti do tajemství různých okultních věd a magie. Nejsouce na to ani připraveni, ani schopni k překročení tohoto prahu tajemna, provádějí různá cvičení, písmenková, dechová, jak si to z různých knížek vyčetli. Neschopní a nepřipravení, dostávají se do oblasti duchovna, kam nepatří. Následky toho bývají mnohdy hrozné. Takoví lidé končívají zpravidla v blázinci, a když ne právě tam, dokáží nanejvýš tolik, že je ovládne některá bloudící duše, která způsobuje jim mnohdy pekelná muka. Z těchto muk ovládnutí nemůže je pak žádný lékař vysvoboditi.

Je nezbytno, aby i v duchovním životě člověk byl střídmý. Nesmí nikdy ve svých žádostech dojíti tak daleko, aby se snažil umělou cestou získati duchovních darů kterých může získati jen ušlechtilým, láskyplným životem. Kdyby každý, duchovních věcí žádostivý člověk na místě okultních cvičení cvičil se v tom, aby dovedl žíti přesně dle Evangelia - dle Ježíšova učení, pak by se octl na nejsprávnější cestě k duchovnímu životu. Takový člověk touto správnou cestou dosáhne darů, kterých si skutečně zaslouží a které jsou pro něj určeny.

I přemrštěný vegetarismus může být nebezpečný lidstvu, které ještě nevyspělo tak daleko, aby mohlo jíst jen rostlinnou stravu. Vegetarismus je jistě krásný cíl, ale pro lidstvo je dosud pouhou hudbou budoucnosti. Proto také mnozí z těch, kteří se dnes chtějí oddati vegetarismu, zacházejí do krajních důsledků a trpí přitom úbytkem síly životní. Pro takové lidi platí jediný zákon zdravotní: jez, na co máš chuť, ale vždy střídmě a jen tolik, abys udržel své tělo zdravé, svěží a neupadl nikdy do požitkářství.

Je mylný názor, že vegetarismem člověk může dospěti k vyššímu duchovnímu životu. Pravý opak je pravdou. Duch zušlechťuje a zjemňuje tělo, nikdy ne opačně. Čím vyspělejší duch, tím jemnější tělo si vystaví, a čím jemnější je tělo vyspělého ducha, tím způsobilejším se stává pro vegetarismus. Kdo se domnívá, že vegetarismem zjemní své tělo a zušlechtí svého ducha, velmi se mýlí a může si také velmi uškoditi.

Je dobře známý boj, který vedli a vedou stále vegetáři proti všem, kdož s nimi polemizují a jejich životní praxi nezachovávají. Bylo by proto zbytečno rozebírati zde celou tuto otázku podrobně.

V knize Genesi je sice uvedeno, že Bůh určil prvnímu člověku k jeho výživě všechny plodiny země a všechno ovoce rajských stromů. Z toho je zřejmé, že první člověk duchovní žil za zcela jiných podmínek, než žije dnešní člověk. Od dob prvého člověka, mnoho se v lidstvu změnilo. Lidstvo kleslo tak hluboko, že Bůh seslal na zemi potopu, při níž zachoval se jen Noe se svojí rodinou. Jemu nařídil Bůh, aby do své archy vzal všechno dosud žijící zvířectvo, a to vždy samce a samičku, aby jejich rody byly zachovány a rozmnožovaly se k užitku člověka. A když pak vody opadly a Noe se svou rodinou opustil koráb, mluvil k němu Hospodin:

»Od dnešního dne budou tvojí potravou plodiny země, všechno ovoce stromů a všechna zvířata na zemi, ve vzduchu i ve vodě.«

Z toho je tedy zřejmo, že Bůh ve Své Moudrosti dává pro lidi za potravu i zvířata, a dle toho jest také celý organismus lidský zařízen.

Všechno rozumování lidské je relativní. Bude vždy nejmoudřejší ponechati všechno Vůli Nejvyššího, a té se pokorně podříditi.

Znovu bych tu k této otázce připomněl ještě neoprávněnost vší pýchy vegetariánů, kteří se o to své nejedení masa cítí lepšími lidmi, než jsou ti ostatní. Jen skutky jejich života mohou dokázati, že je jejich životospráva postavila opravdu výš, než ostatní. Totéž nutno opakovati i o abstinentech, neboť abstinence, stejně jako vegetarianismus, je jen určitá životní zásada, která se projevuje a uplatňuje pouze v lidské životosprávě, nikoliv ve vlastním životě jednotlivce a v jeho skutcích.

Ať již potom patříte k té nebo oné straně, ze všeho nejdůležitější je znáti pravou míru a dávku všeho, čeho tělu poskytujete. Bylo by jistě zbytečno opakovati tu, jak nestřídmost v jídle a pití škodí lidskému zdraví. O těchto věcech každý již tolik četl a slyšel, že jest jen vinou každého jednotlivce, setrvává-li přes všechno lékařské a nejvýš odůvodněné varování u svého přejídání a přepíjení. Všechny důsledky podobné nestřídmosti které se projevují mnohdy velmi těžkými poruchami zdraví, ukazují jasně, že každé porušení Zákona Božího člověk sám na sobě pocítí.

Další, velmi důležitou složkou lidského zdraví, je beze sporů a pochybností i vnitřní duševní klid člověka. Ten je třeba v sobě si vybudovati a také udržeti.

Dnešní doba, plná překotných událostí, tragedií, existenčních zápasů, které bývají přečasto komplikovány mnohdy docela malichernými spory osobními, klade na člověka úžasné požadavky. Dříve než se člověk vzpamatuje z jednoho otřesu, je tu již druhý a případně za ním i další, aby člověk na nich vyzkoušel své síly a odolnost. Jak na to vše stačit?

Pro každou z těch nejtěžších, nejhrůznějších chvil vašeho života dávám vám jednu radu: Klid - klid - klid. Přijímejte všechno dění kolem sebe s naprostým klidem. Vynaložte všechnu svou sílu, abyste zachovali svůj klid. Jen tak, nedáte-li se strhnouti rozčilením, zlobou, nenávistí nebo snad touhou po pomstě, zabráníte všem nerozvážným činům, které by vám vaši situaci jen zhoršily. Uvědomujte si stále, že všechno spočívá v rukou Božích. Podřiďte se jeho Vůli - smiřte se se skutečností, kterou dle své vůle a svého chtění nikdy nepředěláte, a bude vám dobře.

Co lidí je nemocno jen svou věčnou nespokojeností! Co lidí zoufá v rozčilení při pohledu na své nezdařené plány, neuskutečněné záměry! Kolik lidí ve chvilkové bezradnosti vzdává se hned života! A jak mnoho je těch, kteří v této rozervanosti propadnou nemoci.

Jen klid a mír v duši zachová vás při zdraví a dá vám potřebný klid k překonání všech zkoušek života.

Tento nejvzácnější dar života - klid - doporučoval bych i těm, kteří z přebytku dobré míry či z nudy hledají si úmyslně různá rozčilení, kterými by své nervy uměle vzrušovali a povzbuzovali. Takovéto hledání sensací, ať již v literatuře, biografech, divadlech nebo v čemkoliv jiném, nemůže býti nikdy zdraví lidskému prospěšné. Všechno co rozrušuje, třebas je to pro vás i zdánlivě příjemné rozrušení, přepíná, vaše nervy. Při častém opakování těchto rozruchů může se vám státi, že vám jednou nervy vypoví službu a vy se zhroutíte. Mnohdy stačí pak jen silnější náraz nějakého rozčilení, které vás náhle potká, a vy můžete býti pak třebas i na léta vyřazeni ze své práce, ze svého zaměstnání a odsouzeni k těžkým útrapám a bolestem, kterých se pak těžko zbavujete.

Duševní klid a mír, který je nezbytnou složkou lidského zdraví, má ovšem ve svých podmínkách jeden a to nejzákladnější požadavek: čisté svědomí. Proto jednejte vždy poctivě a čestně, aby vám vaše svědomí nemělo co vyčítati. I když uniknete spravedlnosti pozemské, neuniknete nikdy sobě samým. Tíživé, vyčítající svědomí nedá se umlčeti. Ba právě naopak, hlas vlastního svědomí je nejpřísnějším soudcem, který vás k nejtěžšímu trestu odsoudí. Naplní vaši duši neklidem, který se stále stupňuje, stále mocněji vás ovládá, až konečně pod jeho tíhou se zhroutíte.

Proto neposkvrňujte své duše, abyste si zachovali neposkvrněné, žádnou nemocí neobtížené tělo. Správným, poctivým a čistým životem podaří se vám jistě mnoha chorobám předejít, což je vždy mnohem snadnější, než z těchto chorob se léčit.