Co může znamenat kontakt s člověkem, který se nechce měnit

Z níže uvedeného příkladu je zřejmé, jak moc může škodit na psychice i na zdraví když se snažíme v dobré vůli pomáhat někomu kdo se nechce měnit. Vím, že duchovně otevření lidé mají často tu vůli pomáhat někomu ze svých blízkých či známých slovem, že chtějí vysvětlovat v domnění, že se podaří dotyčného uvést do obrazu. Často tomu tak není a vznikají velice nepříjemné následky. Člověk dává svou energii tam kde setrvává (vládne) zlo, a tak je silami zla atakován. Pokud není schopen si tyto síly uvědomit a svou duchovní silou včas ze sebe setřást, stane se, že jej tyto neblahé síly dále atakují a sužují. Velmi citlivý jedinec si na základě takového oslabení může vsugerovat i zdravotní problém. Mám v tomto směru svou vlastní zkušenost, proto si myslím, že bych měl na tuto skutečnost upozornit.

Zde je zmiňovaný příklad z knihy Sergeje Lazareva - Diagnostika karmy I. str. 34 nahoře: "Před časem mě jeden známý poprosil, abych vyslechl jeho přítelkyni. Měl jsem asi čtyřicet minut volného času, a tak jsem souhlasil. Vstoupila krásná, elegantní a velmi sebejistá žena, posadila se a zvědavě si mě začala prohlížet. Problémů měla nespočetně. Příčinou počínajících nemocí byl nezvladatelný egoismus a přílišné bažení po hmotných statcích. Léčit takové lidi je nesmírně těžké, protože se přede mnou uzavírají do nevíry a skepse. Snažím se vysvětlit příčiny potíží, ale ta žena mění naše setkání v diskusi. Já ji však v každém případě musím přesvědčit, a takovéto těžké případy mi pomáhají nalézt nové argumenty a způsoby vysvětlení příčin lidských neduhů. 'Když živá buňka vstřebává vše ve svém okolí sama, vysvětluji té ženě, 'nějaký čas je jí dobře. Ale pak její jednání ničí organismus a s ním hyne i naše buňka. Do jisté úrovně je egoismus součástí normy, ale člověk, který přemýšlí jen o sobě, se pokouší zabít Boha a vesmír. To přirozeně nemůže dlouho trvat. Program zničení vesmíru musí být dříve či později od něj odloučen bariérou nemocí, úrazů a jiných pohrom.' 'Takže mi navrhujete abych uvěřila v Boha?' Víra v Boha je vaší soukromou záležitostí. Já jen popisuji důvody vaší choroby. V Boha věřit nemusíte, ale jste povinna milovat vesmír a jeho duši. Egoismus a bezuzdné bažení po materiálních požitcích zabíjí náš hlavní cit - lásku. Vy ve svém poli nosíte program zničení vesmíru a nejsmutnější na tom všem je, že ho nehodláte zastavit.' Přichází další slovní souboj. Nemám dost argumentů, abych tu ženu přesvědčil, pouštím se však do toho, čemu říkáme očišťování karmy. Pole se vyčistilo, ale ve mně není ani stín uspokojení, naopak vzniká takový nepříjemný pocit. Žena to všechno vnímá jako kratochvíli: 'Tak vy říkáte, že člověk se nemá zabývat jen materiálními problémy. Ale co si počít, ale co si počít, když nás k tomu život nutí?' 'Měl jsem mnoho možností vydělat si mnoho peněz, ale musel bych tomu obětovat své výzkumy. Dnes je mi čtyřicet let, žiji se čtyřčlennou rodinou na čtrnácti čtverečních metrech ve společném bytě. Za to jsem si uchoval možnost vám pomoci. A nejen vám, ale i sobě. Když stojí hmotný prospěch výš než duchovní potřeby, je to okamžitý požitek, za nějž platíme duchovní smrtí. Představte si, že sedíte v restauraci, všechno kolem hoří, ale vy klidně dojídáte svůj oblíbený pokrm.' Pro leckoho je dnes opravdu to, co leží na talíři, důležitější než to, co se odehrává kolem nás. 'To chcete říct, že takhle léčíte všechny?' 'Ano, především snahou naučit chápat. A musím vám říct, že ač se to zdá snadné, je to velice nebezpečné počínání.' 'Pro vás, nebo pro mě?' 'Především pro mě.' 'Jak tomu mám rozumět?' 'Podívejte se. Program zničení vesmíru vykazoval ve vašem případě hodnotu 550 jednotek, nemoc 350. Teď se nemoc dostala na nulu, ale program zničení vesmíru je na 350. To znamená, že jsem vyléčil vaše tělo, a ne ducha, čímž jsem porušil svou hlavní zásadu - léčit skrze schopnost naučit chápat.' Vykresluji svůj vlastní stav před setkáním s touto ženou a po něm. Na úrovni pole mi úplně zčernala jedna plíce, játra a spodní část břicha. 'Jsme nucen platit za to, že jsem vám nedokázal vysvětlit příčinu vaší nemoci.' 'A co teď uděláte?' 'Vynasnažím se najít způsob, jak vás přesvědčit. Když najdu důvod, proč jsem vás nepřesvědčil, uzdravím se, když ne, budu pykat.' A v tom okamžiku si uvědomuji chybu jíž jsem se v debatě s touto ženou dopustil. 'Měl jsem vám poskytnout úplné informace o vašem zdravotním stavu, ale bylo mi vás líto. Říkal jsem vám, že pokud nebude obnovena harmonie, mohly by se objevit jiné choroby? 'Ano' 'A víte, že vám začíná rakovina dělohy?' 'Cítila jsem to odjakživa a už jsem se s tím smířila. Jsem připravena klidně zemřít.' 'Vaše hrdinská smrt ale nic nezmění. Program rozpadu vesmíru přenecháte ve svých dětech. Vy byste neměla přemýšlet o důstojné smrti, ale o záchraně ducha vašich dětí.' Nějakou dobu oba mlčíme a já vidím, že deformované karmické struktury ženy se přece jen vyrovnaly. Její aura - až dosud téměř překrytá velkou černou skvrnou - se začala vyplňovat jasným mihotavým světlem. Teď byl program zkázy na nule a nemoc taky na nule. A mé plíce i játra byly rovněž čisté. Ženě nic neříkám, ale vidím, že rakovinový nález z jejího pole vymizel. Musí vědět, že láskou k vesmíru a Bohu a odmítnutím odporu vůči okolnímu světu zachraňuje sebe sama před jakoukoliv těžkou chorobou. ...'