Duch a duše člověka
28.10.2013 08:21V historickém období Starého zákona předává Mojžíš lidstvu desatero. V historickém období Nového zákona říká Ježíš Nazeretský; těm, kteří mu naslouchají, "Jste božími dětmi". Co znamenají tyto dvě skutečnosti? Jsme v posloupnosti dějů, které jsou dány lidskému duchu v prostoru hmotného stvoření. V počátku svého vývoje dostává lidstvo nejprve vizi, která jej má uvést do vyšší fáze duchovního vývoje. Skrze dodržování zákona vyšších duchovních hodnot má člověk dospět k duchovní harmonii a rovnováze, tj. do stavu, kdy je schopen vnímat rovinu Ducha a rovinu Božského světa.
Rovina duchovní harmonie a rovnováhy, tj. rovina Ducha, se zachvívá v přirozené symbióze s rovinou Božského světa. Vědomí Ducha rezonuje s nejvyšší Vibrací Božského světa. Do prostoru hmotného stvoření proudí energie z roviny Ducha i z roviny Božského světa. Ukazuje se skutečnost, že člověk je zde na Zemi ve fázi vývoje, kdy má najít svou duchovní stabilitu, ve které se začlení do prostoru duchovní harmonie a rovnováhy, má najít stabilitu, ve které bude schopen přijímat energii z Ducha i energii z Božského světa.
Zákon rezonance Duchovního s Božským
Podstatnou skutečností pro vývoj ducha člověka v prostoru hmotného stvoření je Zákon rezonance Duchovního s Božským ! Vůle Boží ( Otec ) dává vůli Ducha ( Duch svatý ), v hmotném stvoření je tato Vůle projevena plně skrze Ježíše Nazaretského ( Syn ). Jelikož je člověk ve své podstatě duch, náleží Zákonu rezonance Duchovního s Božským. Odehrává se podstata skutečnosti: Vědomí Ducha iniciuje vývoj ducha člověka ve hmotném stvoření (viz. Ježíš Nazaretský: "Kdokoliv se vyučil u Otce přichází ke mně" tzn.; došel k poznání na základě působení Ducha v prostoru Stvoření, Ducha, jenž působí v symbióze s Božským ). Vůle Ducha je stav duchovní harmonie a rovnováhy, vůle ducha člověka s Ní má rezonovat. Děje se tak postupně skrze přijetí všech životních okolností a skrze snahu o začlenění nového poznání do svého života. Skrze snahu postavenou na základě pokory a trpělivosti, na základě růstu v rovině lásky, moudrosti i aktivity.
Duch je vůle
Do prostoru stvoření jsou vloženy duchovní zákony. Přímo úměrně k vývoji lidstva se objevují vize výjimečných osobností jinak proroků, které přibližují člověka k hlubšímu vnímání těchto duchovních zákonů ( viz. Mojžíš a Desatero Božích přikázání ). Na základě přijatého poznání se uskutečňuje další vzestup ducha člověka. Je zřejmé, že rozhodujícím hybatelem pro vývoj člověka v hmotném stvoření je jeho vůle. Vůle člověka zachovat určitou vizi, je projevem ducha na určité úrovni vyspělosti ( dle úrovně vyspělosti ducha se přidružuje odpovídající poznání a kvalita vůle jedince v dané životní situaci ). Na základě prožitku ( zkušenosti ) má každý jedinec tu příležitost rozpoznat dobré a zlé, tzn. uvědomit si pravou vizi, tj. určitou vyšší duchovní konstantu, která vede k vývoji v rovině jeho dalšího duchovního směřování. Je v moci člověka přidržet se určité duchovní hodnoty, určité vize, kterou shledal pro svůj život významnou. Tak je nastoupen určitý konkrétní směr, odehrává se vývoj na základě upřednostnění určité vůle. Vstoupit do prostoru Ducha, tj. do prostoru duchovní harmonie a rovnováhy je možné jen na základě prožitku podstaty této úrovně. Tou jest neustálá přítomnost vůle k Božskému světu. Neustálý prožitek vztahu k Božskému. Veškerá vůle jedince vychází z neustálého zaměření k Božskému světu, z jeho lásky k Božskému světu - duch člověka tak vstupuje do vibrace Zákona Trojnosti Božího vyzařování k člověku.
Trojnost
Duch člověka se rozhoduje a jedná v Intenci daných zákonů duchovních, které se uskutečňují v prostoru hmotného stvoření. Tyto zákony se realizují v působení trojnosti Božího vyzařování k člověku, tj. skrze Lásku, Moudrost i Aktivitu ( v prostoru hmotného stvoření v sedmi úrovních bytí ). Jelikož jsou ve stvoření lidské bytosti na různé úrovni své duchovní a duševní zralosti, je zde přítomno mnoho podnětů různého charakteru, různé duchovní úrovně. Tyto podněty vstupují do vědomí každé lidské bytosti na základě působení energií Trojnosti. Tzn., ke spojení s určitým vyšším podnětem, daným člověku pro jeho další duchovní vývoj, dochází skrze jeho přítomnou duchovní a duševní úroveň, tj. skrze jeho úroveň lásky (pozitivity), moudrosti (spravedlnosti) i aktivity (činorodosti), kterou v té které životní situaci nese.
Pozitivita - Láska
Vůle upřednostnit pozitivní přístup k životu, znamená rozhodnutí pro Lásku - duch se obrací k Božskému světu, tzn. upřednostňuje zákon symbiozy prostoru Ducha s Božským světem, a tak dostává skrze svou duchovní harmonii a rovnováhu Energii z Božského světa. Dochází ke spojení s vyzařováním Syna.
Moudrost
Vůle upřednostnit vyšší životní poznání, znamená rozhodnutí pro Moudrost - duch se obrací k Božskému světu, vnímá poznání, které jej převyšuje, tzn. upřednostňuje zákon symbiozy prostoru Ducha s Božským světem, a tak dostává skrze svou duchovní harmonii a rovnováhu Energii z Božského světa.
Aktivita
Vůle upřednostnit skrze činorodý přístup k životu svůj vztah k veškerému životu v místě, kde se člověk nachází, znamená rozhodnutí pro Aktivitu - duch se obrací k Božskému světu a prožívá přítomný okamžik ve spojení s Ním, tzn. upřednostňuje zákon symbiozy prostoru Ducha s Božským světem, a tak dostává skrze svou duchovní harmonii a rovnováhu Energii z Božského světa.
Duše je prožitek vůle
Kvalita vůle ( duch a jeho životní vize ) iniciuje kvalitu myšlenky ( duše a její prožitek ), myšlenka vede člověka k činu ( práce - tj. snaha realizovat vizi ). Duše je následek vůle ducha. Duše je obrazem kvality vůle ducha. Duševní stav člověka přímo odpovídá úrovni směřování jeho ducha. Je-li vůle člověka v souladu s vůlí Ducha, tzn. obrací-li se člověk ve svém životě k úrovni Božského světa, směřuje k duchovní harmonii a rovnováze, tzn. stav, kdy duše přijímá nejvyšší energii z Ducha. Duše je úrovní přenosu energie z roviny Ducha, síla působení ducha, který žije, skrze duchovní harmonii a rovnováhu, ve spojení s Božským světem osvobozuje duši člověka - tzv. zázračná uzdravení. Je-li vůle ducha zachovat lásku, duše žije láskou. Je-li vůle ducha zachovat moudrost, duše žije moudrostí a spravedlností ... Tak se odehrává iniciace v rovině mezilidských vztahů, od jednoho člověka k druhému proudí energie, které jsou přímou odezvou na kvalitu vůle, tj. přítomnou mírou čistoty duše. Duch a duše jsou jednota. Duch je poznání, duše je následkem kvality přijatého poznání. Duše je šat ducha (viz. Janovo Zjevení: "šat, který má být vyprán do běla v Krvi Beránka"). Krev Beránka je Stav vtěleného Božství, tj. nejvyšší možný Stav ducha a duše ve fyzickém těle, naplnění Zákona, Božství Syna projevené v duchovní i duševní úrovni. Kdo se obrací k rovině Božského světa ( pochopení Syna - Syn je Láskou Boha ), naplňuje Zákon symbiózy roviny Ducha s rovinou Božského světa, a tak směřuje do stavu duchovní harmonie a rovnováhy. Do stavu, v němž dochází k rozvoji v rovině duše. ( viz. Ježíš Nazaretský: "Ti, kteří Boha opravdově ctí, budou ho uctívat v Duchu a pravdě" - Pravda jest symbióza roviny Ducha s Božským světem ). Vůle ducha pro lásku - v duchovní harmonii a rovnováze, tj. ve spojení s rovinou Božského světa (duchovní láska) - rozvíjí duši. Vůle ducha pro poznání - v duchovní harmonii a rovnováze, tj. ve spojení s rovinou Božského světa (duchovní moudrost) - rozvíjí duši. Vůle ducha pro pohyb v lásce i moudrosti - v duchovní harmonii a rovnováze, tj. ve spojení s rovinou Božského světa ( duchovní aktivita ) - rozvíjí duši. Následně se objevuje Stav duše ve vrcholném rozkvětu, v nejvyšší čistotě ( tj. zmiňovaný šat, který je vyprán v Krvi Beránka ), znamená možnost vstupu do úrovně Ducha ( Království nebeské ).
Vůle člověka jako víceúrovňové bytosti - duch
Vůle být zde na Zemi v jakékoliv životní situaci, znamená vůli ducha rezonující se Zákonem symbiózy Duchovního s Božským, objevuje se vděčnost. Vůle vnímat tvůrčí Princip života ve hmotném stvoření, znamená vůli ducha rezonující se Zákonem symbiózy Duchovního s Božským, objevuje se vztah a úcta k veškerému životu, k člověku. Vůle prožívat a sdílet pohyb života ve hmotném stvoření, znamená vůli ducha rezonující se Zákonem symbiózy Duchovního s Božským, objevuje se cit harmonie se vším živým. Vůle zachovat pozitivitu - lásku, znamená vůli ducha rezonující se Zákonem symbiózy Duchovního s Božským, objevuje se prohloubený cit člověka - vědomí v duchovní lásce. Vůle ctít Řád vyšší hierarchii duchovní, Řád roviny Ducha, znamená vůli ducha rezonující se Zákonem symbiózy Duchovního s Božským, objevuje se úcta ducha k Božskému světu. Vůle ducha trpělivě následovat vyšší poznání, tj. moudrost a spravedlnost, znamená vůli ducha rezonující se Zákonem symbiózy Duchovního s Božským, objevuje se ukotvení ducha ve vyšším Řádu duchovním. Vůle ducha v Intenci Buď vůle Tvá jako v nebi tak i na zemi, znamená vůli ducha rezonující se Zákonem symbiózy Duchovního s Božským, objevuje se spojení s vůlí Ducha, s Boží vůlí.
Prožitek člověka jako víceúrovňové bytosti - duše
Prožitá vděčnost v prostoru hmotného stvoření, vzbuzuje radost. Prožitá úcta k tvůrčímu Principu života ve hmotném stvoření, vzbuzuje přirozený vztah k okolí, vztah k partnerovi, vztah k rodině. Prožitek citu harmonie se vším živým, vzbuzuje stav, kdy probíhá přirozený respekt, snaha sdílet a podporovat svou duševní kvalitou druhé. Prožitek trvalého a hlubokého citu, vzbuzuje stav, kdy probíhá přirozená citovost (srdečnost). Prožitá úcta k Božskému světu vzbuzuje stav, kdy je přítomna duševní rovnováha. Prožité vědomí vlastního ukotvení ducha ve vyšším Řádu duchovním, dává nové poznání, objektivní náhled na životní situaci, intuici. Spojení s vůlí Ducha, s Boží vůlí, je spásou, duch přijímá z Ducha, duch udržuje - svým smyslem pro pohyb v trojnosti láska, moudrost, aktivita - stav vědomého spojení s Duchem, duch dává vědomí vztahu k Božskému světu, duch dává směr - duch vede duši ke spáse.
Zákon rezonance Duchovního s Božským
Podstatnou skutečností pro vývoj ducha člověka v prostoru hmotného stvoření je Zákon rezonance Duchovního s Božským ! Vůle Boží ( Otec ) dává vůli Ducha ( Duch svatý ), v hmotném stvoření je tato Vůle projevena plně skrze Ježíše Nazaretského ( Syn ). Jelikož je člověk ve své podstatě duch, náleží Zákonu rezonance Duchovního s Božským. Odehrává se podstata skutečnosti: Vědomí Ducha iniciuje vývoj ducha člověka ve hmotném stvoření (viz. Ježíš Nazaretský: "Kdokoliv se vyučil u Otce přichází ke mně" tzn.; došel k poznání na základě působení Ducha v prostoru Stvoření, Ducha, jenž působí v symbióze s Božským ). Vůle Ducha je stav duchovní harmonie a rovnováhy, vůle ducha člověka s Ní má rezonovat. Děje se tak postupně skrze přijetí všech životních okolností a skrze snahu o začlenění nového poznání do svého života. Skrze snahu postavenou na základě pokory a trpělivosti, na základě růstu v rovině lásky, moudrosti i aktivity.
Duch je vůle
Do prostoru stvoření jsou vloženy duchovní zákony. Přímo úměrně k vývoji lidstva se objevují vize výjimečných osobností jinak proroků, které přibližují člověka k hlubšímu vnímání těchto duchovních zákonů ( viz. Mojžíš a Desatero Božích přikázání ). Na základě přijatého poznání se uskutečňuje další vzestup ducha člověka. Je zřejmé, že rozhodujícím hybatelem pro vývoj člověka v hmotném stvoření je jeho vůle. Vůle člověka zachovat určitou vizi, je projevem ducha na určité úrovni vyspělosti ( dle úrovně vyspělosti ducha se přidružuje odpovídající poznání a kvalita vůle jedince v dané životní situaci ). Na základě prožitku ( zkušenosti ) má každý jedinec tu příležitost rozpoznat dobré a zlé, tzn. uvědomit si pravou vizi, tj. určitou vyšší duchovní konstantu, která vede k vývoji v rovině jeho dalšího duchovního směřování. Je v moci člověka přidržet se určité duchovní hodnoty, určité vize, kterou shledal pro svůj život významnou. Tak je nastoupen určitý konkrétní směr, odehrává se vývoj na základě upřednostnění určité vůle. Vstoupit do prostoru Ducha, tj. do prostoru duchovní harmonie a rovnováhy je možné jen na základě prožitku podstaty této úrovně. Tou jest neustálá přítomnost vůle k Božskému světu. Neustálý prožitek vztahu k Božskému. Veškerá vůle jedince vychází z neustálého zaměření k Božskému světu, z jeho lásky k Božskému světu - duch člověka tak vstupuje do vibrace Zákona Trojnosti Božího vyzařování k člověku.
Trojnost
Duch člověka se rozhoduje a jedná v Intenci daných zákonů duchovních, které se uskutečňují v prostoru hmotného stvoření. Tyto zákony se realizují v působení trojnosti Božího vyzařování k člověku, tj. skrze Lásku, Moudrost i Aktivitu ( v prostoru hmotného stvoření v sedmi úrovních bytí ). Jelikož jsou ve stvoření lidské bytosti na různé úrovni své duchovní a duševní zralosti, je zde přítomno mnoho podnětů různého charakteru, různé duchovní úrovně. Tyto podněty vstupují do vědomí každé lidské bytosti na základě působení energií Trojnosti. Tzn., ke spojení s určitým vyšším podnětem, daným člověku pro jeho další duchovní vývoj, dochází skrze jeho přítomnou duchovní a duševní úroveň, tj. skrze jeho úroveň lásky (pozitivity), moudrosti (spravedlnosti) i aktivity (činorodosti), kterou v té které životní situaci nese.
Pozitivita - Láska
Vůle upřednostnit pozitivní přístup k životu, znamená rozhodnutí pro Lásku - duch se obrací k Božskému světu, tzn. upřednostňuje zákon symbiozy prostoru Ducha s Božským světem, a tak dostává skrze svou duchovní harmonii a rovnováhu Energii z Božského světa. Dochází ke spojení s vyzařováním Syna.
Moudrost
Vůle upřednostnit vyšší životní poznání, znamená rozhodnutí pro Moudrost - duch se obrací k Božskému světu, vnímá poznání, které jej převyšuje, tzn. upřednostňuje zákon symbiozy prostoru Ducha s Božským světem, a tak dostává skrze svou duchovní harmonii a rovnováhu Energii z Božského světa.
Aktivita
Vůle upřednostnit skrze činorodý přístup k životu svůj vztah k veškerému životu v místě, kde se člověk nachází, znamená rozhodnutí pro Aktivitu - duch se obrací k Božskému světu a prožívá přítomný okamžik ve spojení s Ním, tzn. upřednostňuje zákon symbiozy prostoru Ducha s Božským světem, a tak dostává skrze svou duchovní harmonii a rovnováhu Energii z Božského světa.
Duše je prožitek vůle
Kvalita vůle ( duch a jeho životní vize ) iniciuje kvalitu myšlenky ( duše a její prožitek ), myšlenka vede člověka k činu ( práce - tj. snaha realizovat vizi ). Duše je následek vůle ducha. Duše je obrazem kvality vůle ducha. Duševní stav člověka přímo odpovídá úrovni směřování jeho ducha. Je-li vůle člověka v souladu s vůlí Ducha, tzn. obrací-li se člověk ve svém životě k úrovni Božského světa, směřuje k duchovní harmonii a rovnováze, tzn. stav, kdy duše přijímá nejvyšší energii z Ducha. Duše je úrovní přenosu energie z roviny Ducha, síla působení ducha, který žije, skrze duchovní harmonii a rovnováhu, ve spojení s Božským světem osvobozuje duši člověka - tzv. zázračná uzdravení. Je-li vůle ducha zachovat lásku, duše žije láskou. Je-li vůle ducha zachovat moudrost, duše žije moudrostí a spravedlností ... Tak se odehrává iniciace v rovině mezilidských vztahů, od jednoho člověka k druhému proudí energie, které jsou přímou odezvou na kvalitu vůle, tj. přítomnou mírou čistoty duše. Duch a duše jsou jednota. Duch je poznání, duše je následkem kvality přijatého poznání. Duše je šat ducha (viz. Janovo Zjevení: "šat, který má být vyprán do běla v Krvi Beránka"). Krev Beránka je Stav vtěleného Božství, tj. nejvyšší možný Stav ducha a duše ve fyzickém těle, naplnění Zákona, Božství Syna projevené v duchovní i duševní úrovni. Kdo se obrací k rovině Božského světa ( pochopení Syna - Syn je Láskou Boha ), naplňuje Zákon symbiózy roviny Ducha s rovinou Božského světa, a tak směřuje do stavu duchovní harmonie a rovnováhy. Do stavu, v němž dochází k rozvoji v rovině duše. ( viz. Ježíš Nazaretský: "Ti, kteří Boha opravdově ctí, budou ho uctívat v Duchu a pravdě" - Pravda jest symbióza roviny Ducha s Božským světem ). Vůle ducha pro lásku - v duchovní harmonii a rovnováze, tj. ve spojení s rovinou Božského světa (duchovní láska) - rozvíjí duši. Vůle ducha pro poznání - v duchovní harmonii a rovnováze, tj. ve spojení s rovinou Božského světa (duchovní moudrost) - rozvíjí duši. Vůle ducha pro pohyb v lásce i moudrosti - v duchovní harmonii a rovnováze, tj. ve spojení s rovinou Božského světa ( duchovní aktivita ) - rozvíjí duši. Následně se objevuje Stav duše ve vrcholném rozkvětu, v nejvyšší čistotě ( tj. zmiňovaný šat, který je vyprán v Krvi Beránka ), znamená možnost vstupu do úrovně Ducha ( Království nebeské ).
Vůle člověka jako víceúrovňové bytosti - duch
Vůle být zde na Zemi v jakékoliv životní situaci, znamená vůli ducha rezonující se Zákonem symbiózy Duchovního s Božským, objevuje se vděčnost. Vůle vnímat tvůrčí Princip života ve hmotném stvoření, znamená vůli ducha rezonující se Zákonem symbiózy Duchovního s Božským, objevuje se vztah a úcta k veškerému životu, k člověku. Vůle prožívat a sdílet pohyb života ve hmotném stvoření, znamená vůli ducha rezonující se Zákonem symbiózy Duchovního s Božským, objevuje se cit harmonie se vším živým. Vůle zachovat pozitivitu - lásku, znamená vůli ducha rezonující se Zákonem symbiózy Duchovního s Božským, objevuje se prohloubený cit člověka - vědomí v duchovní lásce. Vůle ctít Řád vyšší hierarchii duchovní, Řád roviny Ducha, znamená vůli ducha rezonující se Zákonem symbiózy Duchovního s Božským, objevuje se úcta ducha k Božskému světu. Vůle ducha trpělivě následovat vyšší poznání, tj. moudrost a spravedlnost, znamená vůli ducha rezonující se Zákonem symbiózy Duchovního s Božským, objevuje se ukotvení ducha ve vyšším Řádu duchovním. Vůle ducha v Intenci Buď vůle Tvá jako v nebi tak i na zemi, znamená vůli ducha rezonující se Zákonem symbiózy Duchovního s Božským, objevuje se spojení s vůlí Ducha, s Boží vůlí.
Prožitek člověka jako víceúrovňové bytosti - duše
Prožitá vděčnost v prostoru hmotného stvoření, vzbuzuje radost. Prožitá úcta k tvůrčímu Principu života ve hmotném stvoření, vzbuzuje přirozený vztah k okolí, vztah k partnerovi, vztah k rodině. Prožitek citu harmonie se vším živým, vzbuzuje stav, kdy probíhá přirozený respekt, snaha sdílet a podporovat svou duševní kvalitou druhé. Prožitek trvalého a hlubokého citu, vzbuzuje stav, kdy probíhá přirozená citovost (srdečnost). Prožitá úcta k Božskému světu vzbuzuje stav, kdy je přítomna duševní rovnováha. Prožité vědomí vlastního ukotvení ducha ve vyšším Řádu duchovním, dává nové poznání, objektivní náhled na životní situaci, intuici. Spojení s vůlí Ducha, s Boží vůlí, je spásou, duch přijímá z Ducha, duch udržuje - svým smyslem pro pohyb v trojnosti láska, moudrost, aktivita - stav vědomého spojení s Duchem, duch dává vědomí vztahu k Božskému světu, duch dává směr - duch vede duši ke spáse.
Jiří Sedláček
