Myšlenky Bruna Groeninga - 4. část

Vzbuzuji v člověku sebedůvěru a víru ve svůj cíl. Všem nemohu pomoci, to všechno záleží jenom na člověku samotném. Dobro nemáte jenom sami pro sebe, to potřebujete i pro své bližní, abyste konali dobro i pro něho (a na něm). To však můžete jenom tehdy, pokud jste již sami na sobě vykonali dobro a dobro pocítili. Čím více dobra do sebe přijímáte, tím blaženěji se budete cítit, tím dříve dojde k pořádku ve vašem těle. Uzdravený člověk je člověk Bohem požehnaný.

Pokud jste něco obdrželi, prosím nekřičte. Neměli byste dělat pro mne žádnou propagandu. Měli byste se pouze radovat a děkovat Pánu Bohu, že jste získali zdraví. Když však stále kříčíte: "Já jsem se uzdravil", potom to vypadá tak, jako kdybyste vzali do ruky slepičí vejce, zaťali pěst, svírali v ní toto vejce a křičeli: "Mám vejce, mám vejce", protože je člověk nevidí - člověk nevěří tomu co nevidí - tak řekne, "Žádné vejce nemáš". Vy si prosazujete svou, o to více a více to vejce tisknete, potom se stane, že jste to zdraví - stejně jako to vejce - měli (v minulosti jste je měli, teď už je nemáte). Zdraví je jako předmět, který je lehce rozbitelný.

Uznejte to a nezapomeňte, přátelé, že člověk žije mezi dobrem a zlem. Tady je dobro a tady je zlo, mezi tím je člověk, který se rozhoduje. Pokud je slabý propadne zlu, spadne dolů a potom už není schopen jít touto cestou, která vede vzhůru. Pokud v tu chvíli nepřijde záchranná pomocná ruka a nevytrhne jej odsud, je takový člověk ztracen na dlouhou dobu. Takový člověk je náchylný podléhat zlu, až je nakonec nucen zlu sloužit.

Nezdržujte se v kruhu nevěřících lidí, neboť to brání procesu vašeho uzdravování! Mějte se na pozoru před špatnými lidmi. Co člověk zaseje, to sklidí. To znamená: Vše co člověk slovy, nebo činy vysílá, to se k němu vrátí. Bude muset přijímat to, co dává.

Je to tak důležité, jaké myšlenky člověk přijímá, neboť myšlenky jsou síly. Chce-li člověk dobro, tak mu pomůže Bůh, chce-li zlo, pomůže mu Satan! Přitahuje to nemoc, protože ta je Satanovým dílem. Když přijmete jenom jednu zlou myšlenku, stanete se služebníkem zla, stanete se skutečně služebníkem Satana. To si nechte vysvětlit.

Milí přátelé, toho byste si již dnes měli být vědomi, že když přijmete jenom jednu jedinou zlou myšlenku, potom přece vždycky zjistíte, že do vás vnikly další  zlé myšlenky a vyjste potom říkali i zlá slova. Tedy: Všechno, co do sebe přijmete, musíte ze sebe zase vydat.

Co přijmete, co si osvojíte, to máte. Když přijmete jenom dobré, dáte stranou zlé, máte vždy jen to dobré. Vždy stát především mimo zlo!

Stále musí člověk zůstávat sám při sobě, tzn., stále musí věřit v dobro, musí je stále chtít, musí dobru stále přitakávat. Protože k dobru, tj. k Bohu, patří. To je všechno. Dobro si cestu prolomí, dobro přece jenom zvítězí! Ano, Pravda vždy prorazí. To může člověk poznávat i sám na sobě.

Lidé potřebují velmi dlouhou dobu ke svému zotavení. První týden myslí na to co bylo doma, druhý týden se zotavují, protože teprve v tomto druhém týdnu se těchto myšlenek vzdali a ve třetím týdnu už zase myslí na všechny povinnosti, které je doma čekají. To já nedělám. Nemyslím na to co bude, ale žiji pouze a zcela v přítomnosti. Zotavuji se během minut tam, kde jiní potřebují týdny a měsíce.

Jsem dítětem a zůstanu dítětem napořád, já se nezměním, ne. Vy všichni, a každý člověk, můžete věřit v co chcete. Jsem dítětem a zůstanu dítětem, jsem jenom dítětem Božím, nic víc. Mnoho lidí však již není dětmi, protože "dospěli".

Život bez Boha není život. Člověk má hodnotu jenom tehdy, a může být nazýván člověkem jeno tehdy, když věří v Pána Boha. Kdo Boha pomlouvá, ten nemá právo být uzdraven. Upozorňuji vás na to, že uzdravení se dostane jenom těm, kteří v sobě nosí víru v našeho Pána Boha, anebo jsou připraveni tuto víru do svého nitra přijmout.

Bez přípravy nepřijdu. Prosím za vás a modlím se, abyste přijali skutečnou víru jakou potřebujete pro svůj budoucí život, pro své tělo. Pokud jste ještě nezískali uzdravení, nepřesouvejte to na nikoho z vašich bližních. Nenadávejte na Boha, neříkejte: "Už dál nemohu věřit" nebo "Groening to neumí" Ne, záleží jenom na vás samotných.

Pochopitelně nemůžete snést ten přímý proud. Vynasnažím se abych vám vysvětlil proč a jak jsem schopen člověku dát to co potřebuje. Jsem jen malý transformátor, dávám vám ten proud, který potřebujete, abyste se zase mohli prohlásit za plnohodnotného člověka.

Zdravý duch ovládá tělo. Musím oživit, to co tady už dlouhou dobu leželo mrtvé. Nedá se to vždycky pocítit hned, že se do vás nastěhoval nový život. Často musí člověk dlouho čekat, ale potom to přijde úplně znenadání. Jestliže se mezitím nenechá člověk svést zlým duchem pochyb a malověrností.

Důvěra v dobro je základem Božího pořádku. Člověku musí být znovu navráceno sebevědomí, a spolu s ním poznání, že jeho tělo je pouze tehdy hodnotné, když se nachází v Božím pořádku. Pořádek je Bůh, pořádek je zdraví. Když tě má Bůh vést, musíš na Boha myslet.

Co člověk nevidí, tomu nevěří. Je to přesně tak, jako kdybych vám před třiceti léty vyprávěl o rádiu - že existuje taková bedýnka, že když do ní někdo mluví daleko v zahraničí, že můžeme tady u nás slyšet co říká. Tehdy by se o mně říkalo: "Ten to nemá v hlavě v pořádku" Dnes je to samozřejmost pro nás pro všechny. Viděl někdo tu vlnu? Nikdo. Přesto je to pro nás pro všechny samozřejmost. Tady je to stejné. Léčivou vlnu také nikdo nevidí, a ONA tu je!

Člověk si žije jen tak pohodlně a vůbec neví co se děje. Aby mohl přijmout jenom jednu myšlenku, potřebuje sílu, potřebuje energii. A proto musí pečovat každý den nejdříve o to, aby denně novou energii skutečně přijímal. K odstranění zla přátelé, k tomu je potřeba mnoho, dokonce velmi mnoho dobré síly.

Zlo se bude bránit. Zlo bude stále dělat všechno proto, aby nebylo odstraněno; zlo je lstivé, umí se všude vplížit a vloudit! Nemoc k lidem nepatří.

Jací jste vůbec ve svém životě? Co jste dělali, co jste říkali? Jaké myšlenky jste přijímali? Neprojevovali jste zájem naslouchat zlu, měli jste zájem o to co bylo pro vás senzací, hledali jste, abyste vůbec měli nějaký předmět k rozhovoru, abyste neusnuli, abyste neochabli, bylo toho vždycky tolik zajímavého. Bylo mnoho ke slyšení, bylo toho také hodně ke čtení a bylo toho také hodně špatného k vidění. Při tom zůstává a také zůstane velká část lidí, protože je tomu prostě tak zvyklá.

Jak vůbec došlo k tomu, že člověk onemocněl? Původní člověk nebyl nemocný. Lidé se zhoršili, jsou stále horší od generace ke generaci. Špatnost se rozšířila do tak velké míry, že brzy už ani nebude možné žít. Svár a hádky, dokonce i v rodinách, více válek nežli míru mezi národy! Starosti lidstvu přinesly duchovní utrpení a dosáhly svými kořeny tak hluboko, že lidé museli onemocnět. Jeden duchovně zatěžuje druhého. Lidé jsou deformováni. Vzdálili se od přirozeného, mnoho jich ztratilo víru v Boha. Kdo ale sejde z Boží cesty, ten také ztratí svoje zdraví.

Propadli jste jedné moci, moci zvyku, že se slovem víra jenom utěšujete, ale ve skutečnosti nemůžete věřit, protože jste si slovo "víra" ještě nevzali k srdci. Nepřešli jste ještě k činu.

Protože se člověk v sobě vzdal svědomí a nahradil jej špatnými představami, a to je domýšlivost, tak sešel ze správné cesty. A touto domýšlivostí sešel člověk z té Boží cesty, sešel tak na cestu satanskou. To, co naši předkové udělali zlého, to můžete dnes napravit. Ti byli tenkrát svedeni a most k Bohu byl za nimi vyhozen do povětří. Dnes se proto člověk nachází na bludné cestě. Už vůbec neví co je dobré a co je špatné. Každý vychází sám ze sebe, a to je špatné. A proto dnes stojím především před ubohým nemocným člověkem, jako ukazatel cesty, který lidi opět vraci na tu pravou, Boží cestu.

Ruku jsem vám již podal a nejenom, že vás vedu za ruku, nýbrž já vás vedu srdcem. To je totiž to nejdůležitější, že je člověk veden srdcem, velkou Boží láskou. Proto volám každého člověka k rozvaze a podávám každému tuto jednu ruku, abych jej vedl!

Jste hledající. Hledali jste, a to co jste hledali jste nemohli na té cestě kterou jste se pohybovali, nalézt. A tady vám ukazuji cestu, dal jsem vám toho tolik sebou na cestu. Dát se umělou cestu, aby se dalo žít je nemožné. My lidé musíme zůstat na přirozené, pravé Boží cestě.

...

(bude postupně doplněno)