Poezie

Jednou, když jsme vystoupili až k horním jezerům, Učitel řekl: Každý se musí stát básníkem! Básnický projev je zvláštní. Člověk se musí stát básníkem ve své duši, nemyslím navenek. Uvnitř v sobě ať píše a tvoří. Bez poezie není štěstí. Chybí-li ti, nemůžeš být šťastný.

Dnes, když se hovoří o poezii, lidé chápou pouze vnější, formální stránku. Každý člověk ať má v sobě propracovanou filosofii, mystiku. Ať je vnitřní stránkou jeho života. Ve svém volném čase může tuto filosofii vyjadřovat i navenek. Na veřejnost bude vynášet ze svých nadbytků, aby i ostatní, kteří toho potřebují, měli z toho užitek.

Jestliže navštívíte nějakého básníka z andělského světa, uvidíte, jak píše. Jeho díla jsou krásná a inspirovaná. Jeho básně mají sílu. Pozvedají člověka. Všichni andělé jsou básníky. I ten nejmenší z nich dělá pomocí své poezie divy. Díky ní žijeme.

Není nic krásnějšího na světě než život. Je to krása, která v sobě nosí obraz Boha! Není nic krásnějšího, než když člověk vidí poezii života. A je třeba, aby ji viděl! Co je úkolem umění? Úkolem umění je sjednocovat a sbližovat lidi.