Pohled na ducha, duši a tělo člověka ve světle učení Bruna Gröninga

      V březnu roku 1949 byl Bruno Gröning na pozvání v domě rodiny Hülsmannových, zde hovořil s jejich dlouhodobě nemocným synem. Po tomto rozhovoru byl chlapec zcela uzdraven. Zpráva o jeho uzdravení se rychle šířila dál. 
     Přicházelo stále více lidí hledajících pomoc a docházelo k velkému počtu uzdravení. Úřady měst soutřeďovaly svou pozornost k jeho osobě. Tlak nepřátelsky smýšlejících lidí vyústil v první zákaz léčení.
     V březnu roku 1955 byl Bruno Gröning znovu obžalován. Bylo mu vytýkáno, že se provinil proti Léčitelskému zákonu a byl obviněn z usmrcení z nedbalosti. Konečný rozsudek pro něj znamenal doživotní zákaz léčení. A to i přesto, že bylo dáno najevo a bylo dosvědčeno, že nikdy nedával žádné sliby o uzdravení, že nikdy neodrazoval od návštěvy ošetřujícího lékaře. Za uzdravení, která se udála v jeho přítomnosti si nikdy nevzal odměnu, pomoc hledajících se nedotýkal a nikdy se jich neptal na jejich potíže. Vždy mluvil jen o Bohu jako o jediném Původci Daru života a veškerého uzdravení. 
    V průběhu soudního procesu poukázal Bruno Gröning na to, že je souzen za to, že konná dobro. Ve své výpovědi v soudním procesu řekl: "K projevům jsem přistupoval jako k přednáškám. Říkal jsem, že výsledek nezáleží na mně, že k uzdravení může dojít, pokud člověk ví, co speciálního pro své tělo potřebuje. Všem účastníkům jsem říkal, že nechci slyšet o jejich nemoci. Kdo se chce nechat ošetřit, ať jde k lékaři. Když lidé říkali: 'Pane Gröningu, uzdravte mne!' řekl jsem: 'Neléčím já, nýbrž  Ono.' Když někdo řekl, že již nepociťuje žádné bolesti, že může zase chodit, aj., tak jsem řekl: 'Děkujte Bohu, buďte spokojený ' ".
    Po vynesení rozsudku se svěřil: "Ti nejbližší přátelé, kteří chtěli dobro mi u soudu uškodili. Neuměli se vyjádřit a jenom z nevědomosti použili ta slova, která celé roky používali při návštěvě lékaře i pro mne ( tj. Gröning nás ošetřoval, léčil ... aj. ). Kdyby se mě někdo zeptal, jak dochází k uzdravení, pak by byl celý proces padl. To neudělal ani můj vlastní obhájce. Toho podstatného se nedotkli; a to podstatné je, jak dojde k uzdravení?".
    V ohledu na Gröningovu rozvinutou schopnost vize, kterou nesčetněkrát prokázal, mají tato jeho slova zvláštní význam a jsou hodna zvláštní pozornosti.
    Je zřejmé, že:
    Tato otázka významně souvisí s dalším průběhem a s celkovým výsledkem tohoto procesu. Tato otázka nebyla položena, k vysvětlení příčiny nemocí a vlastního průběhu léčení nedošlo, výsledek procesu znamenal doživotní zákaz léčení, Bruno Gröning musel odejít z tohoto světa (viz: jeho slova: 'Bude-li mi zakázáno uzdravovat, vnitřně shořím'). Tak se také stalo. Bruno Gröning byl operován, jeho tělo bylo otevřeno; diagnóza zněla: totální vnitřní spálení. Lékaři nemohli pochopit, jak je možné v takovém stavu fyzického poškození normálně žít ( nedal na sobě v nejmenším znát, že má velké bolesti, byl schopen pohybu, samostatně cestoval - v té době podnikl v zájmu svého poslání dlouhou cestu vlakem z Francie do Německa a zpět ).
    Tato otázka,'Jak dochází k uzdravení?', měla být u soudu položena a zodpovězena. Životní poslání Bruna Groeninga v tomto světě by tak i nadále pokračovalo. Jeho duchovní poznání by se tak stalo, již za jeho pozemského života, mnoha a mnoha lidem na celém světě vzácnou inspirací pro jejich životní cestu.
    1/ Odpověď na tuto otázku je kardinálním vysvětlením na jehož základě má být učení Bruna Gröninga na mezinánárodním fóru jednou pro vždy shledáno jako dobro působící a prospěšná činnost. Bude-li tato otázka položena a zodpovězena, znamená to, že jeho jméno je očištěno. Veškeré zákazy a obvinění vztahující se na jeho jméno ( i těžká obvinění - soudní procesy z r. 1955 a z r. 1958 ) budou shledány jako zcela zbytečné a bezvýznamné. Tomuto učení se tak zcela legitimně otevře cesta ke všem lidem na tomto světě - výtky těch, kteří na základě různých obvinění a soudních procesů vedených proti jeho osobě, vnášely do této věci pochybnosti, a tím poškozovali jméno tohoto učení, se ukáží jako neopodstatněné.
    2/ Jde o zodpovězení otázky: Jak dochází k uzdravení? Níže uvedený článek přináší impuls k pochopení významu této otázky a k vlastnímu poznání odpovědi na tuto otázku. Každý, kdo pochopí význam této otázky a najde odpověď, najde spojení s energií, kterou Bruno Gröning disponoval ! Spojení s jeho duchovní energií znamená duchovní probuzení a následně, i plné zdraví na duši i na těle. Toto hlouběji pochopené učení má pomáhat jednotlivcům, kteří se tímto směrem vydají. Tak bude skrze celkové uzdravení jednotlivce vnesen vyšší pořádek i do jednotlivých oblastí státního zřízení. Lidstvo postoupí na vyšší vibrační úroveň.
    Z myšlenek a slov Bruna Gröninga, které zde zanechal, plyne spojení s rovinou duchovní i s rovinou Božskou. Člověk má tak tu příležitost poznat v osobnosti Bruna Gröninga harmonii a rovnováhu duchovní bytosti, jenž žije vzor přímé Cesty k Životu v Intenci Kristovi Lásky.
 
'Blaze vám, když vás budou tupit a pronásledovat a lživě mluvit proti vám všecko zlé kvůli mně.'  Mt 5, 11
 
                                                                 ----
 
 
    'Neléčím já nýbrž Ono'. To jsou slova, která provázela pomoc hledající a také ty, kterým  bylo pomoženo. To jsou slova z úst člověka, který se stal prostředníkem Boží síly. Mluvil o pánu Bohu, říkal: 'Boží síla pomáhá a léčí' a lidé se uzdravovali, i z těch nejtěžších onemocnění.
    Z této skutečnosti je zřejmé, že je zde stále přítomna vyšší síla, která obsahuje komplexní řešení pro každého člověka v každé životní situaci. Jde o Milost Boží, která sestupuje ke každému člověku. Záleží jen na něm, zda se této Milosti otevře, zda ji do sebe přijme.
    Bruno Gröning ukázal na přirozenost člověka, na jeho původ a předurčení k životu v plné životní síle a vysvětlil, jak lze tuto vyšší sílu do svého těla přijmout.
    Každý člověk má přijímací aparát pro tuto sílu. Záleží na tom, nakolik si je vědom toho, kým ve skutečnosti je ! Co je jeho Bohem danou přirozeností, ke komu patří a co chce ve svém životě následovat ! Dle toho se u něj otevírá anebo uzavírá jeho vlastní kanál pro spojení s Prapodstatou všeho bytí, s Bohem ! Jinak řečeno, jde o nalezení vnitřního Řádu, ve kterém toto -  člověku dané a přirozené - spojení s Prapodstatou všeho bytí, probíhá !
    Co je tímto spojením?
    Člověk je ve své podstatě duch. Svou duchovní zralost projevuje skrze úroveň své duše a skrze úroveň svého fyzického těla ( prací ). Na těchto úrovních se - dle jeho duchovní kvality - trvale utváří jeho vlastní energetický potenciál. Plně rozvinutý energetický potenciál jedince, tj. plné duševní i fyzické zdraví se projevuje trvalou duševní i fyzickou harmonií a rovnováhou. Jde tedy o stav plné duševní i fyzické harmonie a rovnováhy. Jak do takového stavu dospět?
    Pohyb ducha v souladu s vyšším Řádem prostoru duchovní harmonie a rovnováhy znamená příjem energie vyššího Řádu, a naopak. Je důležité být si vědom skutečnosti, že pohyb ducha člověka ve hmotném stvoření se uskutečňuje v působení zákona trojnosti Božího vyzařování.
    Rezonance a soulad s působením energií trojnosti Božího vyzařování znamená příjem energie vyššího Řádu. Spojením je : pohyb ducha v duchovní lásce, duchovní moudrosti i duchovní aktivitě. Život člověka jako duchovní bytosti zde na Zemi je výjimečnou příležitostí k nalezení tohoto spojení skrze poznání a vlastní prožitek duchovní lásky i moudrosti i aktivity.
    Duch člověka se ocitá v hmotném stvoření v působení nejrůznějších vlivů různého charakteru, tj. v působení vlivů různé duchovní kvality a hodnoty.
    - Existují duchovní bytosti, jenž projevují spojení s vyšším světem, s vyšší energií. Tyto jsou v duchovním zaměření k vyššímu světu, k vyššímu Řádu a toto duchovní zaměření rozvíjí skrze rovinu svého myšlení, cítění a slova - následně se dostavuje duchovní poznání ( tj. Světlo ).
    - Vedle toho existují duchovní bytosti, které neprojevují spojení s vyšším světem, s vyšší energií. Tyto jsou v duchovním zaměření k následkům svých chyb, upadají skrze vady vyskytující se v rovině jejich myšlení, cítění a slova, jsou v odklonu od vyššího Řádu, jsou v pádu ve směru od přirozeného pohybu ducha člověka jako duchovní bytosti žijící z vyššího předurčení v přirozené symbióze se světem vyšší duchovní energie a se světem Božským.
    Je přirozené poznávat a vnímat energii vyššího světa duchovního, jenž dává energii veškerému životu, tzn. pro člověka plnost zdraví i štěstí. Nyní se objevuje pro každého z nás vzácná příležitost poznat a pochopit svou přirozenost a najít stav, skrze který vstupuje do systému energií člověka jako duchovní bytosti energie z vyššího světa. Energie, která pomáhá a léčí.
 

I.

 
 
Rovina Božského světa - Slovo - sestupuje skrze duchovní rovinu k rovině duševní
 
    Rovina Božského světa dává Slovo ( Je Prapodstatatou bytí ) - Rovina Božského světa dává Světlo ( Je Příčinou iniciující vývoj ducha v trojnosti božího vyzařování skrze jím projevenou duchovní lásku, duchovní moudrost i duchovní aktivitu ) - Rovina Božského světa dává Energii ( Je Příčinou iniciující pohyb ducha ve Stvoření, vede k poznání Řádu Stvoření skrze jím projevenou duševní lásku, duševní moudrost i duševní aktivitu - vede k poznání a k příjmu vyšší energie ).
    K Božskému světu náleží ten, který jedná dle zákonů Božského světa, tj. ten, který projevuje harmonii a rovnováhu Božského světa. ( ... )
 
Rovina duchovního světa - Světlo - sestupuje skrze duševní rovinu k rovině fyzické
 
    Rovina duchovního světa přijímá a prožívá Slovo ( duch žije vědomí o spojení s Prapodstatou bytí ) - Rovina duchovního světa přijímá a prožívá Světlo ( duch žije skrze duchovní lásku, duchovní moudrost i duchovní aktivitu harmonii a rovnováhu prostoru světa duchovního ) - Rovina duchovního světa přijímá a prožívá Energii ( duch žije skrze duchovní lásku, duchovní moudrost i duchovní aktivitu v plné účasti i v rovině hmotného stvoření, tj. i v rovině duševní a fyzické )
    K duchovnímu světu náleží ten, který jedná dle zákonů duchovního světa, tj. ten, který projevuje harmonii a rovnováhu světa duchovního. ( ... )
 
Rovina duševní - Energie - skrze duchovní i duševní aktivitu dává spojení s energiemi Stvoření
 
    Rovina duševní je úrovní prožívání vlastních pohnutek ducha, tj. úrovní prožívání příčin a následků vlastního jednání člověka jako duchovní bytosti v rovině hmotného stvoření.
    1/ Ve stavu aktivního vnímání vyššího Řádu a odpovědnosti vůči Němu, příjímá duše energii z roviny duchovní i Božské - člověk prožívá vyšší harmonii a rovnováhu a uvědomuje si vyšší rozměr bytí, vnímá Jeho působení v rovině hmotného stvoření.
    2 / Ve stavu bez odpovědnosti k vyššímu Řádu je duše bez příjmu Energie z roviny duchovní i Božské - člověk si neuvědomuje vyšší harmonii a rovnováhu a nevnímá vyšší rozměr a Jeho působení v rovině hmotného stvoření. ( ... )
   
Přítomný okamžik
 
    Slovo z roviny Božského světa dává Světlo rovině duchovní - působí přítomná duchovní harmonie a rovnováha světa duchovního. Duch člověka, který vstoupí do přítomného okamžiku skrze duchovní lásku, duchovní moudrost i duchovní aktivitu, prožívá harmonii a rovnováhu světa duchovního, prožívá duchovní svobodu, prožívá Pravdu.
    Světlo z roviny duchovního světa dává Energii rovině duševní - působí přítomná duševní harmonie a rovnováha v rovině duševní. Čověk, který vstoupí do přítomného okamžiku skrze duševní lásku, duševní moudrost a duševní  aktivitu, prožívá harmonii a rovnováhu v duši, prožívá duševní svobodu, prožívá Pravdu. Takový prožitek znamená duševní vyrovnanost a růst v rovině myšlení, slova i citu.
    Přítomná duchovní harmonie a rovnováha a přítomná duševní harmonie a rovnováha, jsou nejvyšším předpokladem pro příjem vyšší duchovní energie, pro plné duševní i fyzické zdraví člověka !
 
Duchovní láska - je spojena s duchovní moudrostí i aktivitou, znamená hluboce pozitivní přístup k veškerému životu, a to za všech okolností. Duchovní láska nedělá rozdílu mezi lidmi na základě jejich projevu, jejich vyhraněnosti aj.. Duchovní láska trvá za všech životních okolností, v každé době, v každé situaci ( viz. Ježíš Nazaretský na kříži: "Otče odpusť jim, nevědí co činí" ).
 
Duševní láska - je spojena s duševní moudrostí i aktivitou, znamená schopnost projevit na základě vyššího duchovního poznání svou osobnost v rovině citu.
 
Duchovní moudrost - je spojena s duchovní láskou i aktivitou, znamená spravedlivý přístup k veškerému životu, a to za všech okolností. Duchovní moudrost je hlubokým vhledem do situace, je hlubokým duchovním poznáním, objevuje příčinu i následek životních dějů, je smyslem života, nese vyrovnanost a vnitřní klid, je určujícím předpokladem pro další vývoj a pohyb lidského ducha ve Stvoření.
 
Duševní moudrost - je spojena s duševní láskou i aktivitou, znamená schopnost projevit na základě vyššího duchovního poznání svou osobnost v rovině myšlení.
 
Duchovní aktivita - je spojena s duchovní láskou i moudrostí, znamená pohyb ducha člověka s hlubokým vědomím o svém spojení s duchovní rovinou bytí, tj. s duchovní stabilitou. Duchovní aktivita je jasnou vizí, je přesvědčením o směru pohybu ducha v ohledu na nejvyšší Princip Života pulsující ve Stvoření.
 
Duševní aktivita - je spojena s duševní láskou i moudrostí, znamená schopnost projevit na základě vyššího duchovního poznání svou osobnost v rovině tvořivé činnosti ( např. tvořivý projev skrze psané i mluvené slovo, umělecká činnost aj. )
 
    V okamžiku propojení duchovního těla člověka se světem Božským, skrze přítomnou duchovní harmonii a rovnováhu ( tj. pohyb ducha ve smyslu pro duchovní lásku i moudrost i aktivitu ), dochází ke spojení s Impulsem ze světa Božského. Ten přináší nejvyšší Energii budující duchovní stabilitu, tj. vnitřní klid a hluboké vnitřní přesvědčení o vyšším rozměru bytí každému lidskému duchu, který se takovému Impulsu s důvěrou průběžně otevírá.
    Trojnost láska, moudrost i aktivita v duševní rovině je odrazem duchovní zralosti a duchovní stability člověka - přítomná harmonie a rovnováha v této oblasti znamená příliv energie
    Spojení se světem Božským znamená život v rovině duchovního těla člověka. Život v rovině duchovního těla člověka znamená život v rovině duševního těla. Život v rovině duševního těla člověka znamená život v rovině viditelného fyzického těla.
 
Působení Energie z duchovního a z Božského světa
 
    Každý organismus má svůj autoregulační systém. Aby vše pracovalo správně, musí být přítomna energie, jenž uvádí autoregulační systém do pohybu. Vyšší energie je v organismu přítomna, je-li duch člověka naladěn k Bohu. Má-li člověk důvěru v Boha, jeho mysl je v nastavení, které odpovídá přirozenému stavu člověka jako duchovní bytosti. Energie se tak může rozproudit, tzn. dochází k prokrvení i tam, kde byl v důsledku oslabení z duchovní i duševní příčiny tzv. 'dutý prostor', tj. fyzická slabost, jinak řečeno 'nemoc'. Boží síla se prosazuje, prosazuje se život, probíhá uzdravení ! Je zřejmé, že každý člověk je božím stvořením a je předurčen k životu v symbióze se světem vyšší duchovní harmonie a rovnováhy, k životu v symbióze se světem Božským.
    Energie Slova proudí z roviny Božského světa, skrze harmonii a rovnováhu v rovině duchovní, k rovině duševní. Tam se setkává s myšlenkovým stavem člověka, se stavem duše.
    Je-li duše čistá, tzn. je-li myšlenkové nastavení člověka průběžně čisté, může energie z Božského projít v jednom okamžiku skrze rovinu duše až k rovině fyzického těla - uskutečňuje se harmonie a rovnováha jak v duchovní, tak i v duševní a fyzické rovině. Dochází k uzdravení. Duch člověka je následně ve svém charakteristickém propojení se světem duchovním i Božským trvale harmonizován a posilován. Nachází přirozený rozvoj svého tvůrčího potenciálu. Skrze kladnou duševní činnost tak dochází k zpřítomnění vyššího prostoru, k zpřítomnění vyšší energie v prostoru kde žije.
 
Mysl - příčina a následek
 
    Duchovní zaměření člověka určuje kvalitu přítomné myšlenky. Kvalita přítomné myšlenky přitahuje odpovídající energii. Je-li myšlenka čistá, tj. má-li člověk na základě svého svědomí oporu v duchovním zaměření určitým kladným směrem ( tj. je-li v takovém směru v přesvědčení dle kterého jedná ), dochází k uvolnění v rovině duševní, dochází k přílivu nové energie ( tj. žitá víra ). Tento stav přílivu energie je možné vnímat na těle. Na základě vnímání tohoto stavu ( tj. vyciťování skrze příliv a odliv energie ) je možné poznávat charakter a kvalitu svého jednání. Myšlení a jednání rezonující s Pravdou znamená vždy přiliv energie, a naopak !
 
 

       II.

 
Slovo - Světlo - Energie
 
'Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh. Všechno povstalo skrze Ně a bez něho nepovstalo nic, co jest. V něm byl život a život byl Světlo lidí. To Světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila.' ( Jan 1, 1-5 )
 
Toto biblické poznání vede k úvaze:
 
Na počátku je Slovo Božského světa
 
    Slovo Božského světa dává Energii rovině duchovní. Rovina duchovní příjímá Energii z Božského světa skrze charakteristický pohyb v harmonii a rovnováze světa duchovního. Objevuje se duchovní hierarchie a uspořádání, objevuje se Řád. Objevuje se Existence, kterou je možné poznávat jako duchovní lásku, duchovní moudrost a duchovní aktivitu. Objevuje se přirozená symbióza světa duchovního se světem Božským.
 
Na počátku je Světlo duchovního světa
 
    Světlo duchovního světa se projevuje skrze duchovní lásku, duchovní moudrost a duchovní aktivitu. Světlo prostoru světa duchovního se projevuje a je možné Jej vnímat skrze otevřené duchovní oko ducha člověka. Otevřené duchovní oko je vůle ducha, jenž náleží prostoru duchovního světa. Vůle ducha, jenž obsahuje duchovní lásku, duchovní moudrost i duchovní aktivitu. Duchovní oko jedná z podstaty skutečnosti: "Duch je nad hmotou". Ve stavu otevřeného duchovního oka je jedinou platnou skutečností: duchovní láska, duchovní moudrost a duchovní aktivita. ( viz. Ježíš Nazaretský: "O cokoliv požádáte Otce ve jménu mém, dá vám" - ve jménu mém, tj. budete-li v duchu tak jako já jsem - přání se uskutečňuje tehdy, je-li v souladu s vibrací harmonie a rovnováhy světa duchovního, tj. je-li jeho podstata v souladu s působením duchovní lásky, duchovní moudrosti i duchovní aktivity ).
 
Na počátku je Energie
 
    Slovo z Božského světa působí skrze harmonii a rovnováhu duchovní roviny, tj. skrze duchovní lásku, duchovní moudrost i duchovní aktivitu, tj. skrze Světlo. Slovo je Dárcem Světla. Kde je přítomné Světlo, tam je přítomna Energie - jak nahoře, tak dole, tj. jak v rovině duchovní tak v rovině duševní.  
    Energie duchovního světa sestupuje k rovině duševní a následně k rovině fyzické. Energie je život. ( viz. Ježíš Nazaretský:"Je-li tvé oko ve Světle, celé tvé tělo bude mít Světlo .." ). Je-li tvé duchovní oko - tj. tvůj směr, tvá duchovní vize - ve Světle poznání ducha ( tj. v duchovní lásce, moudrosti i aktivitě ), celé tvé duchovní tělo vstoupí do duchovní harmonie i rovnováhy.
    Duchovní oko zře, v Intenci duchovní lásky i moudrosti i aktivity. Otevřené duchovní oko je stabilitou ducha v rovině duchovní harmonie a rovnováhy.
 
Objevuje se objektivní poznání skutečnosti na jehož základě se rozvíjí duchovní i duševní vědomí člověka:
 
Slovo náleží Božskému světu.
 
Slovo ze světa Božského proniká do světa duchovního a působí v něm.
 
Slovo dává Světlo, tj. Řád rovině duchovní i rovině duševní.
 
    Člověk je svou podstatou duch, je ukotven v rovině duchovní, prožívá a jedná v rovině duševní i hmotné. Smyslem jeho života je najít kontakt se světem Božským a projevit své spojení s Ním, skrze svou duchovní podstatu na úrovni duše i na úrovni fyzického těla !
 
Souvztažnost - Trojjedinnost - vnitřní jednota jednotlivých úrovní bytí:
 
Otec je pojem pro Slovo, jenž působí v Božské rovině.
 
Duch je pojem pro Slovo, jenž působí v duchovní rovině
 
Syn  je pojem pro Slovo, jenž působí v rovině Božské, duchovní i duševní současně.
 
Syn prožívá spojení Božského s duchovním i duševním ve fyzickém těle.
 
' Tj. naplnění Zákona, tj. Kristus '
 
    Vnímat působení harmonie a rovnováhy z roviny Božské, i v rovině duchovní a duševní znamená přímý směr k naplnění Zákona. Snaha o naplnění Zákona skrze duchovní a duševní lásku, moudrost i aktivitu jest následováním Syna.
    Slovo dává Světlo - Světlo znamená poznání. Kdo vnímá Světlo a jde za Světlem, tj. začleňuje nové poznání do svého života, ten má správný směr svého duchovního a duševního vývoje.
    Syn je Slovo - Světlo duchovní roviny - žije duchovní lásku i moudrost i aktivitu, tzn. je v každé životní situaci lidskému duchu oporou. Syn je Slovo - Energie duševní roviny - žije duchovní lásku i moudrost i aktivitu, na základě přijetí Jeho příkladu dochází k přehodnocení vlastního myšlení i jednání z toho se odvíjí schopnost příjmu nové energie.
    Kvalita poznání v rovině ducha znamená odpovídající kvalitu ( tj. sílu ) energie v rovině duše. Následně dochází k příjmu Energie z duchovního i z Božského světa, v rovině duchovního, duševního i fyzického těla.
 
*Duchovní poznání je vůle a mysl člověka orientovaná v těchto rovinách vědomí:
 
    1) vděčnost za život zde na Zemi
    2) úcta k tvůrčímu principu života ve hmotnosti, úcta k opačnému pohlaví
    3) cit harmonie se vším živým
    4) všeláska, láska k Bohu a k člověku jako duchovní bytosti
    5) úcta k Bohu, k Jeho Řádu, hluboká zbožnost
    6) vůle následovat Moudrost a Spravedlnost, ukotvení ducha ve vyšším Řádu
    7) spojení s Boží vůlí
 
III.
 
 
Působení Slova, Světla a Energie v rovině ducha, duše a fyzického těla
 
Odpovědnost k vyššímu Řádu je následováním vyššího vzoru. Syn vnímá Otce a následuje To, co vnímá u Něj, následuje To, co prožívá ve spojení s Ním. Tak vstupuje v oblasti hmotného Stvoření, do stavu aktivního vnímání roviny Božské, tak vstupuje do stavu Syna. Aby člověk pochopil co je naplněním Zákona, tzn., aby člověk vstoupil do Řádu světa duchovního a prožil Pravdu, dostává od Syna tato slova:
 
Otčenáš jenž jsi na nebesích
( Vědomí o Božském světě )
 
posvěť se jméno Tvé, přijď království Tvé, buď vůle Tvá, a to jak v nebi, tak i na Zemi,
( Vědomí o spojení s Božským světem, tj. rovnováha v rovině ducha /na nebi/ i duše /na zemi/ - Tvé jméno ať je svatým, tj. ať vstupuje Tvá vůle - Energie - do prostoru vědomí mého ducha, duše i těla )
 
chléb náš ve zdejší, dávej nám dnes,
( Vědomí o působení Slova - Světla - Energie, v rovině ducha i v rovině duše - skrze projevenou duchovní lásku, duchovní moudrost i duchovní aktivitu )
 
odpouštěj nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům,
( Vědomí o nejvyšší Spravedlnosti, která dává každému to, k čemu směřuje - Vědomí o nejvyšší Milosti, která dává čistotu, tj. plné zdraví každému, kdo v ni - skrze své jednání v duchovní lásce, duchovní moudrosti i duchovní aktivitě - věří )
 
veď nás skrze pokušení a zbavuj nás zlého
( Vědomí o vlastní příležitosti k růstu skrze životní úskalí a životní zkoušky - Vědomí o vlastní příležitosti vnímané jako Dar nejvyšší Milosti a Lásky k lidskému duchu - Vědomí o svrchované síle Slova - Světla - Energie )
 
neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky.
( Vědomí o jednotě ve Stvoření, vědomí o působení Slova - Světla - Energie z Božského světa skrze duchovní lásku, duchovní moudrost i duchovní aktivitu )
 
    Člověk dostává zde na zemi příležitost k životnímu poznání, tj. k růstu v rovině svého duchovního i duševního těla.
    V první fázi vývoje se objevuje prvotní reakce na prostředí, duch člověka poznává vyhraněnost vlastního charakteru - spěje k usměrnění vlastních pohnutek skrze srovnání pohnutek ( příčin ) a následků ve vlastním jednání.
    V druhé fázi vývoje prochází duch člověka skrze životní zkušenost k vlastnímu vnímání a přijetí vyšších hodnot duchovních. Nastupuje vědomě cestu svého dílčího poslání v rovině hmotného stvoření.
    Duch poznává směr, zastává směr a udžuje směr, duše následuje nastoupený směr a projevuje vztah ducha člověka k hodnotám, jenž rezonují - více nebo méně - s vibrací duchovní lásky, duchovní moudrosti i duchovní aktivity.
 
Zákon Harmonie a Rovnováhy
 
    Slovo působí skrze žitou harmonii a rovnováhu v duchu a duši člověka, skrze Předobraz naplnění smyslu života ve Stvoření, tj. skrze Pravdu. Pravda je Moudrost a Spravedlnost Božského světa. Pravda je Řád Božského světa, jenž utváří Řád světa duchovního. Pravda je prožitek harmonie a rovnováhy v duchu a v duši.
     Z evangelia apoštola Tomáše:  'Až se Vás budou ptát: Co je znamením vašeho Otce na vás, tak jim odpovídejte:  Je to pohyb a klid.'
 
Otec je Pravda Božského světa.
 
Otec je Pravda Božského světa sestupující skrze Syna do duchovní i duševní roviny.
 
    Duch člověka přijímá Energii z Božského světa skrze pohyb v duchovní lásce, duchovní moudrosti i v duchovní aktivitě, a to ve všech oblastech svého poznání ( viz. * výše ). Takový stav ducha v rozvinutém duchovním vědomí znamená hluboký vnitřní klid a mír v duši. Pohyb ducha v duchovní lásce, moudrosti i aktivitě vystihuje slovo mír. Schopnost zachovat vnitřní klid a mír znamená přesvědčení ducha člověka o působení Energie z vyššího světa. Znamená velký příliv energie.
 
Slovo v rovině mysli, slova i citu
 
    Vůle je spojena s myšlenkou, s myšlenkou je spojen čin. Vůle způsobuje myšlenku, myšlenka způsobuje odpovídající čin. Je-li vůle pomáhat, dostaví se myšlenka jak pomoc zrealizovat. Čin je samostatná realizace myšlenky.
    Struktura myšlenky je vždy projevena skrze odpovídající čin, tj. i skrze odpovídající slovo ( viz. bible: Nezůstane nic co by nebylo odkryto ). Kvalita vůle rezonující s duchovní láskou, moudrostí i aktivitou způsobuje odpovídající kvalitu myšlenky. To je pohyb ducha v požehnání, v Milosti Stvořitele, duch přijímá a předává z Ducha. To je do hmotného stvoření sestupující Láska, Moudrost i Aktivita.
    Pohyb ducha člověka v hmotném stvoření má odpovídat trojnosti Božího vyzařování k člověku, svou vůlí, myšlenkou i činem - slovem. Tak dochází k prolnutí ducha člověka s Duchem Tvůrcem. Inspirace z Ducha vede k dalšímu přirozenému růstu a poznávání na cestě duchovního vývoje člověka.
    Je-li úroveň mysli v harmonii a rovnováze s úrovní slova člověka, dochází k příjmu a přenosu duchovní energie skrze slovo. Energie Slova podporuje ( naplňuje ) čistou vůli, i čistou myšlenku i vlastní realizaci vůle skrze slovo.
    Slovo z Božského zahrnuje vůli, myšlenku i cit člověka. Kvalita vůle ducha rozhoduje o spojení s Božským světem. Vlastní vůle člověka je projevena skrze jeho slovo a skrze jeho cit. Čistá vůle způsobuje čistou myšlenku, čistá myšlenka je projevena skrze pozitivní cit. Je-li úroveň mysli v harmonii a rovnováze s úrovní citu, dochází k příjmu a přenosu duchovní energie. Energie Slova podporuje čistou vůli, i čistou myšlenku i vlastní realizaci vůle skrze cit, tj. skrze pozitivní vztah k okolí .
 
Pozitivní vztah k okolí
 
    Pozitivní vztah k okolí se uskutečňuje v rovině ducha i duše. V rovině ducha jde o vůli přistupovat k okolí v lásce i v moudrosti ( je přítomna vůle nacházet řešení s ohledem na nejvyšší vibraci lásky i moudrosti ). V rovině duše jde o schopnost projevu vlastního vědomí ducha. Duše předává kvalitu poznání z roviny ducha. Duše interpretuje úroveň poznání člověka jako duchovní bytosti v oblasti duchovní lásky, moudrosti i aktivity skrze kvalitu myšlenky, slova a projeveného citu.
    Pravda žitá v duchu / čistota ducha / způsobuje rezonanci ducha s Energií Ducha - Energie Slova tak proniká do duchovní roviny / Boží síla pomáhá a léčí /.
    Pravda žitá v duši / čistota duše / způsobuje rezonanci ducha a duše člověka - Energie Slova tak proniká do duševní roviny / Boží síla pomáhá a léčí /.
    V okamžiku působení Slova v duchovní i v duševní rovině dochází k autoregulaci energetického napětí v rovině fyzického těla. Mění se intenzita vnímání tělesných příznaků energetické nerovnováhy / Boží Síla pomáhá a léčí /.
 
 
Zákon Harmonie a Rovnováhy v hmotném stvoření
 
    Pod vlivem Impulsu ze světa Božského dorůstají veškeré formy života v hmotném stvoření do své celistvosti. U každé z forem života dochází průběžně, v rámci jednotlivých cyklů vývoje, k charakteristickým proměnám, vzniká nepřetržitý pohyb. Jakmile jedna z živých forem sestupuje, ve svém dílčím významu, ze svého horizontu, druhá, ve svém dílčím významu, ke svému horizontu stejným tempem stoupá. Vždy jde o zachování harmonie a rovnováhy. Vždy jde o doplnění a vzájemnou podporu. Veškeré formy života projevují v tomto pohybu svou jedinečnost, svou krásu.
    Rostliny i zvířata přirozeně přijímají transformovaný proud Energie z Božského světa. Proud Energie určený duševnímu i fyzickému tělu pro jeho harmonii a rovnováhu, pro jeho plné zdraví. Existuje přímá vazba člověka do světa flory i fauny.
    Biologické prostředí má svou harmonii a rovnováhu. Člověk je svým duševním i fyzickým tělem do tohoto prostředí propojen. Skrze vědomí o Energii z roviny Božského světa, jenž proudí skrze harmonii a rovnováhu světa duchovního a světa  duševního, roste jeho vědomí o působení Energie Matky Země. Skrze pevnou důvěru a skrze ukáznění, ve směru k rovině světa Božského, je člověku umožněno pocítit obnovu svých sil v prostředí přírodního světa. I skrze své fyzické tělo tak může každý jedinec vnímat a přijímat proud Boží síly.
 
Jiří Sedláček