Současná situace a zákon života na planetě Zemi

Člověk sám je určitou součástí vývoje života v rovině duchovní, duševní i hmotné. Jako duchovní bytost vkládá příčinu, jako duševní a fyzická bytost prožívá a pociťuje příčinu. Jsme určitou součástí dění ve společnosti. Současná situace ve společnosti je určitou součástí našich životů. Prožíváme mnoho složitých a velice náročných životních situací. Existuje východisko z této situace? Chceme-li dospět k poznání skutečného východiska ze současné situace, musíme jít k podstatě přítomné skutečnosti. Musíme pochopit, že základem jakékoliv přítomné i budoucí situace je vlastní duchovní vklad člověka! Musíme pochopit, že každý z nás je svou podstatou bytostí přímo odpovědnou za každou svou pohnutku, svou myšlenku i slovo! Svět je stvořen jako prostor duchovního a duševního míru, hojnosti a blahobytu. Člověk sám je povinnen ve svém každodenním životě tuto skutečnost vnímat a svou tvořivou činností sdílet! Právě na základě respektu jednoduchých duchovních zákonů a zákonů přírody vnímáme a pociťujeme svět okolo nás jako svět naplněný mírem, a naopak. Jaký je skutečný duchovní vklad člověka dnešní doby? Co nám přinesly a co nám přinášejí naše pohnutky, naše myšlenky? Čím jsme se nechali inspirovat? Čemu ve skutečnosti přitakáme? Příčinu současného stavu lidstva vidím ve vlastní rezignaci člověka na jednoduché duchovní zákony a zákony přírody, ke kterým svou duchovní podstatou, svou duší i svým fyzickým tělem přirozeně náleží!

Člověk se odpojil od Zdroje životní síly, a tak upadá do nebezpečí. Je čas k obratu, bez přílivu potřebné energie z Ducha svou situaci nezvládne. Ve skutečnosti jsme jenom tím, o čem jsme uvnitř sebe sama přesvědčeni, tím, co chceme, tím, co ve svém každodenním životě prožíváme! Žijeme v prostoru působení sil duchovního, jemnohmotného a hmotného světa, které jsou jednotou. Každému z nás je dáno žít v propojení se silami duchovního, jemnohmotného a hmotného světa, jsme součástí této jednoty. V každé z těchto úrovní máme dospět k vlastnímu probuzení, k přirozenému rozvoji, k přirozené  činnosti.   

          Přítomné duchovní zákony a zákony přírody jsou neměnné, jsou harmonií a rovnováhou duchovního světa a harmonií a rovnováhou přírodního světa. Člověk sám je bytostí, která prožívá určitou duchovní a duševní kvalitu života ve svém fyzickém těle. Máme svobodnou vůli. Rozhodujícím je, čemu věnujeme svou pozornost, co v rovině svého ducha sdílíme a co nesdílíme, co v rovině své duše projevujeme a co neprojevujeme! Tak se utváří naše duchovní a duševní tělo, vznikají naše charakteristické mentální a emoční předpoklady, vzniká naše charakteristické spojení s energiemi okolního světa, naše charakteristické spojení s živou i neživou přírodou.

          Naším duchovním rozměrem je schopnost vnímat, cítit a prožívat informace z roviny tvůrčího Ducha. Naším duševním rozměrem je schopnost přenést vnímané, cítěné a prožívané do hmotné úrovně. V každém okamžiku jsme v určité vůli a jsme v určitém prožitku své vůle, tzn., buď stoupáme anebo klesáme. Naše vůle a naše myšlenky se odvíjí z vnímaného, cítěného a prožívaného. Pocity na těle nám dávají jednoznačnou informaci o správnosti naší vize, našeho myšlení (prožívání) a našeho jednání. Spravedlivé jednání následují příjemné pocity, nespravedlivé jednání následují nepříjemné pocity a různá onemocnění.

Klíčové poznání

          Za klíčové poznání pro život považuji vlastní uvědomění člověka o přítomnosti vyššího rozměru života a jeho vlastní odpovědnost k tomuto vyššímu rozměru života, k Bohu! Svou podstatou náležíme prostoru pohybu tvůrčího Ducha. Tento prostor je prostorem spojeným s prostorem pohybu Božského světa. To znamená, že harmonický život každého z nás je přímo podmíněn naší vlastní pozorností k úrovni Božského světa! Božské přirozeně podporuje duchovní život člověka, a tím přirozeně podporuje jeho duševní i fyzické zdraví (záleží jenom na člověku samotném jestli zaměří svou pozornost tímto směrem). Následně se objevuje rozvoj v rovině duchovního i duševního těla, nové duševní schopnosti, nové vlohy, které rozhodují o správném nasměrování života člověka na planetě Zemi. Tato skutečnost postupně přesahuje z oblasti osobního života do oblasti života ve společnosti. Jedině člověk pevně ukotvený v poznání duchovních principů a zákonů je schopen rozpoznat klíčové informace pro život a je schopen s těmito klíčovými informacemi správně zacházet!

          Současná situace je následkem jednání člověka a lidské společnosti, které nebylo založeno na poznání jednoduchých principů a zákonů dimenze Ducha a zákonů přírody. Pokud by tomu tak bylo, byli bychom v situaci všeobecného rozkvětu a blahobytu. Co to pro nás nyní znamená? Dnešní člověk musí zpět k poznání sebe sama, a následně k trpělivému poznávání jednoduchých duchovních zákonů a zákonů přírody. Pokud nezareagujeme na energie Celku, budeme dříve anebo později z Celku "vytěsněni" jako život ohrožující jednotky! Již nyní se děje. V duchovní a v duševní rovině jsou to neshody v osobních vztazích, neshody v rodinách, neshody a chybějící řešení v politických kruzích, neshody a chybějící řešení na úrovni států a vlád. Ve fyzické rovině jsou to stále přibývající další a další chronická onemocnění a různá, tzv. neléčitelná onemocnění, a to i přes stále se zvyšující možnosti moderní medicíny.    

          Nelze očekávat změnu ve společnosti jako celku, změnu v politické situaci, pokud nejsou ve státě lidé, kteří žijí své životy v souladu s prvotními duchovní principy a v souznění se zákony přírody. Jakmile se začnou objevovat na těchto základech přibývající v duchu probuzení a vědoucí lidé, mohou se začít měnit i poměry ve společnosti jako celku. Teprve potom budou vznikat skutečně nové zákony a budou se objevovat skutečně nové přístupy k zásadním otázkám.

          Jde o kvalitu života každého z nás, a také o kvalitu soužítí lidí na planetě Zemi, ta nám buď přinese hojnost a blahobyt, anebo nás uvrhne do neštěstí. Myslím, že nikdo z nás nechce procházet duševní a fyzickou bídou a utrpením! Člověk sám si musí nejprve uvědomit svou duchovní podstatu, jako určité, kvalitu života určující centrum své bytosti! V tomto uvědomění se musí znovu učit usměrňovat své pohnutky a své myšlenky žádoucím směrem. V každém okamžiku svého života toto buď děláme, anebo neděláme. Tzn. žijeme v sebereflexi a konáme anebo zůstáváme ve zvyku! A tak vstupujeme anebo nevstupujeme do spojení s vyššími zákony duchovní harmonie a rovnováhy, do spojení s novou energií bez které nelze nic skutečně správně chápat a nic skutečně hodnotného vybudovat! Pokud nemáme vybudováno spojení s vyššími zákony duchovní harmonie a rovnováhy a se zákony přírody, nemáme potřebnou inspiraci a s ní spojenou energii, vstupujeme tak pouze do spojení s následky lidské nevědomosti! To jest ono dobro a zlo. Jak velké procento lidí dnešní doby ví o této skutečnosti?! Co se stane s rostlinou, kterou zavřeme do sklepa? Po určité době začne z nedostatku světla chřadnout, až zcela uvadne. Co se stane s člověkem, který se ve své nevědomosti odklání od Zdroje životní síly, kterou pro svůj život potřebuje? Co se stane se společností, která rezignovala na jednoduché zákony a principy života na planetě Zemi?!

          Rozhodující skutečností je stále a vždy bude existence sil tvůrčího Ducha a existence sil Matky Země. Do těchto dvou úrovní života jsme propojeni nejméně jedním základním paprskem duchovního světla. Naším životním zadáním je toto propojení ve svém každodenním životě rozvíjet! Každá kultura historie obdržela skrze tzv. osvícené učitele či proroky určité zásady, kterými se má člověk řídit, aby zůstalo zachováno jeho duševní a fyzické zdraví. Každé vyšší kultury a i každého dosud existujícího náboženství se chopili lidé. Přijaté si přizpůsobili a přizpůsobené předávají dál z generace na generaci. Původní obsah řečeného se tak pomalu vytrácí. Přijatá poselství ztrácí svou prvotní hloubku a sílu. V dnešní době již nestačí se jenom modlit a věřit v pomoc duchovních dnešních církví. Je mnoho dogmat, která jsou tím největším nebezpečím pro vlastní duchovní a duševní život člověka. Je potřeba změnit směr na základě nového poznání. Je potřeba chtít poznávat nejprve živě, upřímně a samostatně, teprve pak se budou utvářet skutečná společenství volně sdružených lidí, která ponesou na základě své opravdovosti nově přijatou duchovní a duševní sílu.

Sídlo ducha

          Sídlo ducha se spojuje s naším fyzickým tělem v oblasti temene hlavy. Proto když člověk pokleká, když se obrací obličejem k zemi, projevuje svou touhu po přijetí nového poznání, nové inspirace. Jedině skrze pokoru máme přístup k novým informacím, co se týká našeho osobního života i života Celku. Náš duch má schopnost přijímat informace z roviny velkého Ducha, tzv. tvůrčího Ducha. My máme následně příležitost vnímané (intuitivně cítěné) přenést do hmotného světa. Tak se zapojuje a přirozeně rozvíjí naše duše. V této rovině je důležité zda jsme ochotni upřednostnit vnímané a cítěné před přejatým a naučeným! Poznání současného lidstva je omezené lidskými sklony a nepochopením a jako takové znamená velké nebezpečí ustrnutí lidského ducha v různých dogmatech a polopravdách. Rozhoduje k čemu se svou podstatou připojujeme. Pokud se spojujeme s energiemi tvůrčího Ducha, který je duchovní svobodou, duchovní silou, jsme naplněni zdravím a štěstím. A naopak. Pokud lneme k pozůstatkům nevědomosti, ztrácíme svou svobodu i svou duchovní a duševní sílu. S tím je ve skutečnosti spojeno jen lidské neštěstí a nemoc.

          Po několika letech pozornosti k duchovnímu odkazu Bruna Gröninga jsem dospěl k určitému ucelenému poznání vztahu sil božského, duchovního, jemnohmotného i hmotného světa, toto poznání mi dává nebývalé možnosti obnovy duševních a fyzických sil. Chci se proto s vámi - kdo hledáte pomoc v duchovní, duševní i fyzické rovině - nyní podělit o toto poznání. Jsem přesvědčen, že trpělivé zkoumání těchto skutečností v člověku rozvine nové chápání smyslu jeho života na planetě Zemi, a s postupem času tak člověk znovu pocítí svou vnitřní sílu a stabilitu. 

Co musíme vědět, abychom neztráceli opakovaně energii?

1. Co je život?

2. Jaké síly utvářejí život ve stvoření?

3. Kým jsme, co je naší podstatou?

4. Jaké jsou zákony života lidského ducha, lidské duše a fyzického těla člověka?

5. Co je naším životním zadáním?

1.) Co je život?

          Pokud vnímáme jemné vibrace životní síly, víme, jak málo stačí k narušení toku životní síly. Především ostatním jde o naši živou odpovědnost ke Zdroji všeho života, k Bohu - o naši přirozenou harmonii a rovnováhu ve vztahu k veškerému životu - následně se bude rozvíjet naše vnímání, cítění i naše duchovní sdílení a prožívání života ve stvoření.

          Pozornost ducha člověka k Božskému světu (duchovní princip Otce) působí harmonii a rovnováhu jeho aktivního principu v duchovní úrovni jeho bytosti. Pozornost ducha člověka k Božskému světu (duchovní pricip Matky) působí harmonii a rovnováhu jeho pasivního principu v duchovní úrovni jeho bytosti. Duchovní princip Otce a duchovní princip Matky utváří naše duchovní tělo. Utvářející se rovnováha aktivního a pasivního principu v rovině ducha znamená příliv nové síly. Duchovní tělo tak získává podobu sílícího kruhu.

          Člověk je duchovní bytostí, která v sobě spojuje vztah k duchovnímu principu Otce a k duchovnímu principu Matky. Toto spojení se uskutečňuje v duchu a následně se projevuje skrze duši. Duše člověka žije a "dýchá" skrze jeho vlastní vztah k Bohu Otci a skrze vlastní vztah ducha k Božské Matce, a to i skrze jeho vlastní vztah k Matce Zemi.

          Životní síla následuje harmonii a rovnováhu ducha (hodnotná životní vize - charakter), harmonii a rovnováhu duše (hodnotné vnitřní prožívání a sdílení), harmonii a rovnováhu fyzického těla (hodnotné vnitřní prožívání a sdílení spojené s pohybem fyzického těla - fyzické zdraví). Život ve hmotném stvoření je trvale se proměňující silou, můžeme jej vnímat: 1.) jako zážeh energie, 2.) jako stabilní tok energie, 3.) jako proměnlivý tok energie.

Život je:

Harmonie a Rovnováha v rovině Božského světa

(projevuje se jako tvořivé SLOVO)

Harmonie a Rovnováha v rovině duchovního světa

(projevuje se jako tvořivé SVĚTLO)

Harmonie a Rovnováha v rovině jemnohmotného a hmotného světa

(projevuje se jako tvořivá ENERGIE)

Obrázek ukazuje na spojení jednotlivých úrovní života ve stvoření (z mého úhlu pohledu): Prapodstatou je Božská úroveň (jedna jediná síla prochází všemi světy a všemi úrovněmi stvoření, v každé z těchto úrovní má svůj charakter, svou kvalitu). Božské je ve spojení s duchovním (zlatá prolíná do bílofialové, věčný život ducha - duchovní oko), duchovní je ve spojení s hmotným (bílofialová prolíná do červené, rozvíjející se duše, spojení duše s fyzickým tělem, schopnost obnovy duševních a fyzických sil - duševní oko).

          Život se projevuje skrze pohyb. Pohyb je charakteristickou reakcí živých bytostí na vyšší podnět!

Existuje zákon obnovy života: Prapodstata s vyšší vibrací vysílá informaci, podstata s nižší vibrací potřebuje pro svůj život v harmonii a rovnováze přijmout tuto vyšší informaci! Život samotný je uskutečněním vzájemného vztahu vibračně vyššího s vibračně nižším. Život samotný je založen na principu průběžného přijímání a průběžného předávání. Mít život znamená, mít schopnost příjmu a přenosu vyšší informace! Tento přirozený příjem a přenos se může uskutečňovat pouze tam, kde je přirozený respekt a přirozená pozitivita k veškerému životu.

2.) Jaké síly utvářejí život ve stvoření?

          Harmonie a rovnováha Božského světa vyzařuje informaci, tato informace dává harmonické uskupení sil duchovního světa. Harmonie a rovnováha duchovního světa vyzařuje informaci, tato informace dává harmonické uskupení sil jemnohmotného světa, který je přímo svázán s hmotnou skutečností. Charakteristickou esenci života v jednotlivých úrovních stvoření utváří charakteristický pohyb bytostí, které náleží těmto úrovním. V každé z těchto úrovní existuje zákon pohybu, v každé z těchto úrovní existují bytosti, které respektují tento zákon pohybu a spolupůsobí ve vzájemném vztahu. Tento vztah lze poznávat a chápat jako vzájemnou pozitivitu, kdy jedna část přirozeně respektuje druhou a trvale projevuje svůj pozitivní vztah k ní. Jednotlivé úrovně jsou v trvalém propojení - rozhodující skutečností je: 1. kvalita pozitivity (schopnost pohybu v lásce), 2. charakter a úroveň poznání (schopnost pohybu v moudrosti), 3. charakter tvořivosti - dílčí poslání (schopnost vlastní realizace; tj. přirozená aktivita - tvořivost). Obsah života v každé z úrovní existence života, kdekoliv ve vesmíru, lze poznávat a chápat jako charakteristický pohyb, který vytváří charakteristickou životní esenci. Duchovní bytost přijímá a dále předává životní esenci, sama v sobě formuje prožitek a zformované předává dál, vytváří tak duchovní esenci, která je s ní následně spojena. Toto charakteristické propojení ji následně vede do odpovídajících úrovní stvoření, kde má plnit své dílčí poslání.

Bytostní planety Země

          Hrubohmotnost planety Země je obklopena živou sférou, tato sféra je jemnohmotné povahy, tato sféra je naplněna pohybem; existuje (působí) v řádu Božích zákonů. Co to znamená pro člověka? Chceme-li mít duševní a fyzické zdraví, musíme reagovat pozitivně na život planety Země! Člověk se vzdálil velice podstatě života, Bohu, a tak ztratil vnímání těchto světů bytostných sil přírody. Není s touto sférou v kontaktu svou duší, svým srdcem, a tak nevnímá její vnitřní život. Tato sféra je určitým propojením duchovního s hmotným - člověk sám je určitým spojením duchovního s hmotným. Proto je důležité si uvědomit, že pro náš zdravý a plnohodnotný život na planetě Zemi je zcela nezbytné mít vybudováno toto spojení se světem bytostných sil (elfové, dévové, gnómové, víly, zemní skřítci...). Žádná z těchto bytostí není méně významná, všechny tyto bytosti pracují trvale pro zachování života na planetě Zemi.

          Spojení s Matkou Zemí, s jejími silami, je základním předpokladem k růstu, jedině tak lze znovu nalézt ztracenou rovnováhu ducha, duše i těla! Pochopme, že jsme součástí přírody, že jsme ponořeni v život; a chovejme se podle toho. Bytostné síly přírody jsou živé, pracují v řádu Božích zákonů pro planetu Zemi, tzn. pracují pro nás. Bez nich zde nemůžeme existovat! Budeme-li si vážit jejich práce, budeme mít život, tj. zdraví svého fyzického těla. A naopak.

          Spojení s energiemi Tvůrčího Ducha a s energiemi Matky Země je návázáno skrze vnitřní pozornost, skrze vnímání, cítění (vnitřní účast). Jde o naše vnitřní zaměření, o naši pozornost k jednotlivým úrovním života ve stvoření (k vyšším duchovním bytostem, které nás svým pohybem v pozitivitě, moudrosti a spravedlnosti trvale inspirují a k bytostným silám Matky Země, která nám dává plné zázemí pro náš plnohodnotný duchovní život zde na planetě Zemi). Toto zaměření dává s postupem času cítění těchto úrovní života ve stvoření: Pozornost k duchovní úrovni a vlastní prožitek přirozeného respektu a pozitivity k této úrovni znamená příjem duchovní energie. Pozornost k úrovni bytostných sil a vlastní prožitek přirozeného respektu a pozitivity k této úrovni života znamená příjem energií Matky Země. Své bytostné mají horniny, voda, rostliny, stromy, s bytostnými jsou ve zvláštním propojení i všichni živočichové.

3.) Kým jsme, co je naší podstatou?

          Člověk je duch, duše a fyzické tělo. Jsou-li naplněny výše uvedené podmínky - přirozený respekt a přirozená pozitivita - v duchovní úrovni, dochází k propojení s životní esencí duchovní úrovně - člověk přijímá světlo a předává světlo. Jsou-li tyto podmínky - přirozený respekt a přirozená pozitivita - naplněny v duševní úrovni činem, energie se může rozproudit, člověk se tak stává skutečně nápomocným lidem ve svém okolí. Tak si uchovává své duševní i fyzické zdraví.

          Propojení lidského ducha s životní esencí má svou podobu v rovině ducha, probuzený duch uzdravuje ducha - svou podobu v rovině duše, probuzená duše uzdravuje duši - svou podobu v rovině fyzického těla, zdravé fyzické tělo přirozeně doplňuje oslabené fyzické tělo; tj. zákon přirozené autoregulace v rovině ducha, duše i fyzického těla. Přirozená autoregulace (tj. přirozená reakce na vyšší podnět) probíhá plně v případě, kdy má člověk v sobě živé vědomí o vyšší síle, tzn. obrácení k přítomné vyšší síle, která dává život (říká se: "Věří v Boha").

          Podstatnou a rozhodující skutečnosti je stav v duchovní úrovni lidské bytosti, je-li duchovní tělo rozvinuté, prozařuje svou silou zářivé obaly duše i fyzického těla, dochází tak k nejvyššímu rozvinutí těchto zářivých obalů duše a fyzického těla, k uzdravení.

Analogie - SLOVO, SVĚTLO, ENERGIE - buňka

          Pro pochopení stavu harmonie a rovnováhy ve stvoření si můžeme představit kouli s vnitřní konstrukcí rovnoramenného kříže. Koule je dokonalým tvarem, kříž symbolizuje vnitřní stabilitu. Ramena kříže symbolizují aktivní princip (schopnost projevit charakter - vertikální rameno) a pasivní princip (schopnost udržet charakter - horizontální rameno). Jakmile jsou ramena kříže uvnitř koule vyrovnána (nastává harmonie a rovnováha), ramena kříže rotují kolem svého středu - rychlost jejich rotace odpovídá kvalitě vibrace obsažené v kouli.

          Tvar koule má prvotní prvek božské esence - prvotní prvek duchovní esence -  prvotní prvek fyzického těla (buňka). Prvotní prvek znamená dokonalost svého druhu. Rotující kříž v kouli znamená harmonii a rovnováhu, tj. příjem a přenos životní síly (v božské rovině SLOVO, v duchovní rovině SVĚTLO, ve fyzické rovině ENERGIE). Tak dochází k iniciaci duchovního principu principem božským, k iniciaci jemnohmotného (a hmotného) principu principem duchovním!

          Koule (kruh) je dokonalým tvarem, život se projevuje v kouli a skrze kouli. Dokonalý tvar iniciuje harmonii a rovnováhu v sobě příbuzném (stejnorodém). Objevuje se vnitřní hierarchie božského světa, vnitřní hierarchie duchovního světa a současně s tím intenzita hutnosti vibrací jemnohmotného světa a hmotného světa (čím vyšší rychlost kmitu, tím jemnější vibrace a naopak). Jemnější působí urovnání vibrací hrubšího, v případě člověka je základním předpokladem k tomuto uskutečnění jeho zaměření na dokonalejší hodnoty!

4.) Jaké jsou zákony života lidského ducha, lidské duše a fyzického těla člověka?

          Zákonem obnovy a zachovávání života v rovině duchovní je, obrácení duchovní bytosti k rovině Božského světa. Zaměří-li duch člověka svou pozornost k Božskému (tj. tvořivé SLOVO), získává poznání skutečných duchovních hodnot a získává sílu poznané ve svém každodenním životě upřednostnit (objevuje se tvořivé SVĚTLO)! V okamžiku kdy přijme duch vyšší informaci a předává ji přirozeně dál, dochází k přenosu síly, která působí harmonizaci v jemnohmotné a hmotné úrovni (objevuje se tvořivá ENERGIE)!

          Člověk je svou postatou duch, dokazuje to jeho přirozená potřeba životní vize, jeho schopnost myslet a jeho schopnost přirozeně tvořit. Každý z nás je duchovní bytostí v hmotném těle. Naší základní potřebou je příjem duchovních energií a příjem energií země. Duch člověka je součástí úrovně věčného tvořivého pohybu. Aby mohl duch získávat novou energii pro život, potřebuje přijímat novou inspiraci a potřebuje tvořivou činnost! Fyzické tělo člověka je organické podoby, aby mohlo žít potřebuje se neustále obnovovat, potřebuje přijímat novou energii pro život, potřebuje pohyb ve spojení s Matkou zemí!

          Pro svůj šťastný život potřebujeme najít rovnováhu v příjmu duchovní energie a v příjmu energií Matky země. Vlastní duchovní vývoj člověka může nastat jedině v případě, kdy jsou obě tyto podmínky naplněny, všechno ostatní je jen iluzí (viz. předsudky současné církve a z nich plynoucí nemocnost i u těch, kteří tvrdí, že jsou následovníky Ježíše Nazaretského, Božího Syna, který uzdravoval každou nemoc). Uvědomme si, že lidský duch je bytostí v kruhu duchovního prožívání - jeho duchovní stabilitu mu dává jeho vztah k božskému principu, jeho duševní stabilitu mu dává jeho respektování duchovních principů a zákonů, jeho fyzickou stabilitu mu dává jeho odpovědnost k Bohu a jeho vztah k Matce zemi!

5.) Co je naším životním zadáním?

          Naší podstatou je duch, žijeme ve hmotné rovině, tedy naším životním zadáním je projevit svou duchovní podstatu ve hmotném těle, a tak uskutečnit oduševnění svého hmotného těla.

          Člověk žije současně v duchovní, duševní i jemnohmotné (hmotné) úrovni současně. Žijeme zde na zemi proto, abychom přenesli do hmotnosti duchovní život, tzn., abychom uskutečnili oduševnění svého fyzického těla. Plné oduševnění je projevem živého ducha, který je harmonickou součástí života ve stvoření. Abychom mohli přenést do hmotnosti duchovní život, potřebujeme se naučit vnímat, tzn. chtít poznávat a respektovat pohyb v duchovní rovině (duchovní život), spolu s tím se potřebujeme naučit vnímat, tzn. chtít poznávat a respektovat pohyb ve hmotném stvoření (přírodní svět).

          Základním předpokladem k harmonickému a plodnému životu člověka je síla ducha. Je potřeba vědět: Co duch chce, to vnímá a to přijímá! Současná doba zastírá svým "pokrokem" cestu k jednoduchým principům a zákonům života ve stvoření. Člověk musí vyvinout velké vnitřní úsilí aby nepodlehl! Vytrácí se schopnost věřit v sílu ducha (v sílu vůle), jako v sílu určující, která utváří náš další život zde na zemi, náš osud.

          Člověk by měl mít nejprve hodnotnou duchovní vizi a následně prožívat to pro co se rozhodl. Je potřeba v sobě zažehnout skutečné duchovní hodnoty kterým věříme a držet se jich. Kdo svůj život neprožívá, ten nic hodnotného okolnímu světu nepředává. Tím prvním by měla být naše odpovědnost k Bohu. Tak se rozvíjí naše spojení s Ním. V přirozeném pohybu je živý vztah k životu, v živém vztahu k životu je přirozený pohyb. V přirozeném pohybu probíhá příjem a přenos nové životní síly! Jsme duchovními bytostmi v těle, je tedy pro nás důležité naučit se pohybu v duchu, v duši i fyzickém těle.

          Je důležité oprostit se od naučeného a začít žít skrze intuitivní vnímání duchovních sil a skrze intuitivní vnímání bytostných sil! Důležité je uvědomovat si hodnotný prožitek, uchovat si hodnotný prožitek a projevovat duchovní hodnotu takového prožitku! Je čas vybudovat si jasnou představu o životě ve stvoření, tzn., naučit se vnímat sílu života, vědět o její přítomnosti v duchovní, duševní i hmotné úrovni. Důležité je vědět, že duchovní postoj je svrchovanou silou, která přitahuje energii odpovídající kvality! Bez tohoto poznání a bez vůle toto poznání následovat je člověk velice slabý a má sklon podléhat iluzím. Dávejme si vysoké cíle. Prožívejme v přítomnosti ty nejvyšší duchovní hodnoty charakteru, my sami je můžeme ve své svobodné vůli v sobě zažehnout a svým prožitkem dále rozmnožovat. Prožívejme hodnoty jako jsou bezpodmínečná láska k veškerému životu, vděčnost za život zde ne zemi ... vytrvejme v takovém prožitku, stane se, že přijde velká úleva, jak na duši tak i na těle!