Bruno Gröning se narodil 30.5. 1906 v Gdaňsku. Již v dětství oplýval výjimečnými schopnostmi, jenom jeho pouhá přítomnost působila léčivě. Měl vždy mnoho přátel, kterým rád věnoval svůj čas, kterým nezištně pomáhal v nejrůzněších životních situacích a které uzdravoval. Po válce se živil jako dělník. Byl truhlářem, dělníkem v továrně a v přístavu, doručovatelem telegramů a slaboproudým elektromontérem. Záleželo mu na tom, jak sám řekl, aby poznal lidi ve všech možných životních situacích, a tak se naučil jim rozumět. V r. 1949, po uzdravení malého syna jednoho ze svých přátel, se stal středem veřejného zájmu. Zpráva o jeho zázračných vyléčeních se rozšířila do celého světa. Ze všech zemí přicházeli nemocní, prosby o pomoc a nabídky. Desetitisíce pomoc hledajících putovalo k jeho působišti.
Ve všech vrstvách obyvatelstva se vehementně a sporně o případu Bruna Gröninga diskutovalo. Duchovní, lékaři, novináři, politikové a psychologové - všichni hovořili o Brunu Gröningovi. Jeho zázračná vyléčení byla pro jedny milostný Dar vyšší moci, pro druhé šarlatánství. Fakta vyléčení byla lékařskými vyšetřeními a zprávami potvrzena.
Avšak byli tu i odpůrci. Vlivní lékaři, někteří církevní funkcionáři, právníci a bývalí spolupracovníci podnikali vše pro to, aby znemožnili působení Bruna Gröninga. Byl pronásledován zákazy léčení, byl vtažen do procesů. Všechny snahy zařadit jeho působení do řádných kolejí se nezdařily. Jednak z důvodu odporu rozhodujících společenských sil, jednak z důvodu neschopnosti nebo zášti jeho spolupracovníků. Když Bruno Gröning v lednu 1959 v Paříži odešel z tohoto světa byl poslední proces proti němu v plném proudu. Jednání bylo zastaveno, nikdy nebyl vysloven konečný rozsudek. Avšak mnoho otázek zůstalo nezodpovězených.
Jeden z jeho přátel, profesor Hohmann, o něm řekl: "Vždy, když již Boží pořádek nestál ve středu lidského bytí, nacházeli se obdaření Boží přízní, kteří vyzývali k návratu ke Všemohoucímu. Za takový mimořádný zjev považuji pana Groninga. Příští generace se jím a jeho dílem budou zabývat. "
"Člověk žije jenom tehdy, pokud život prožívá. Co prožije, to vlastní, co promarní, to ztratil."
Bruno Gröning
"Vedu člověka zpět do Božího pořádku. Objasňuji mu kdo je, kdo ho stvořil a ke komu všichni patříme. Tisíce lidí mi v minulých létech potvrdili, že přijetím mého učení, posloucháním mých promluv, kontaktem se mnou, zaujali uplně nový postoj k životu a přesunuli se ze stavu 'být nemocen' do stavu 'být zdráv'. Dnes se to již nedá popřít, došlo mi tisíce a tisíce zpráv o uzdravení, lidé jsou osvobozeni od svého dlouholetého utrpení."
"Nelze to zastavit. Nechť se na celém světě uskutečňuje uzdravení. Kdo mne zavolá, pro toho tady budu a budu pomáhat nadále, tak chce Bůh! Věřím, že jsem vám teď dal na cestu to nejdůležitější, když vám skutečně z celého srdce přeji všechnu lásku, všechno od Boha myslitelné. Věřte, že i nadále nejsem nic, než jenom pomocník, věřte, moji milí přátelé, že nejsem dále nic, než pouhý služebník Boží, co také vy můžete být, jen jestli to chcete, jestli to v sobě uskutečníte. A věřte, moji milí přátelé, že však i nadále nejsem nic než nástroj, Nástroj Boží, což také vy ve skutečnosti - v pravdě - jste, čemuž jste až dosud nebyli schopni věřit. Nuže, milí přátelé, milujte život, Boha, Bůh je všude."
"V roce 1949 nebylo v Německu žádné události, která by tolik vzrušila mysl a zaměstnávala veřejnost, jako "zázračná uzdravování" Bruna Gröninga. Když se stal na jaře v Herfordu známým a tisk z něho udělal "zázračného lékaře", došlo k bezpříkladnému přívalu nemocných a trpících lidí. Kdekoliv se Bruno Gröning objevil, proudili tam během nejkratší doby stovky a tisíce lidí, hledajících pomoc. Očekávali od toho malého muže jediné: pomoc a uzdravení. Vyvrcholením tohoto masového náporu v pozdním létě byl Traberhof u Rosenheimu. Denně se zde ke Gröningovi tlačilo až 30 000 lidí. Zatím co se světoví mudrci přeli, jestli je Gröning šarlatán, od přírody nadaný duchovní lékař, nebo "fenomén z Boží milosti", docházelo všude k nejpodivnějším uzdravením. Chromí mohli zase chodit, slepí vidět, němí mluvit a hluší slyšet. Později jeden časopis psal: "Jeho slovo zažehnává nemoc". Zcela rozhodujícím faktorem působení Bruna Gröninga je slovo. Uzdravení se uskutečňovala prostřednictvím jeho slova. Mluvil k masám z balkonu, hovořil s jednotlivci kteří k němu pronikli. Ptal se, co pociťují, co cítí, co se děje v jejich těle. Vysvětloval, mluvil o tom že největším lékařem je Bůh, že člověk do sebe může přijmout Boží sílu a že se má vrátit zase do Božího řádu. A během této řeči docházelo k uzdravením. Bylo to skutečně tak, jeho slovo zažehnávalo nemoc. V roce 1959 Bruno Gröning zemřel, avšak k uzdravení docházelo i nadále. Lidé, kteří slyší jeho slovo, následují učení které přinesl, zažívají dnes totéž, co lidé za jeho života. Následující myšlenky jsou malé životní moudrosti, tak je on sám nazýval. Každý čtenář by měl tato slova přijímat s otevřeným srdcem a přesvědčit se o pravdivosti toho, co bylo řečeno."
Mnoho přednášek z doby veřejného působení Bruna Gröninga bylo zaznemenáno na magnetofonivém pásku. Jeho živé slovo je tak stále k dispozici každému člověku, který upřímně hledá na své životní cestě nové životní poznání a s ním spojenou pomoc a uzdravení. Níže uvádím v několika částech překlad přepisu záznamů přednášek Bruna Gröninga.
Dávám vám sebou na cestu malou životní moudrost. Dávejte pozor, milí přátelé, vyslovuji tuto životní moudrost, která je pouze ode mne, můžete ji také nechat bez povšimnutí, můžete ji také odhodit stranou a říct: "Planý žvást, co ten tady říká! Na co jsou mi životní moudrosti, k čemu je mi...
Mé objevení na veřejnosti a má slova pomohla často lidem ke zdraví, jak lidem chudým, tak bohatým, mladým nebo starým. Pro všechny tyto příklady platí jedno: Neuzdravuji já, nýbrž uzdravuje ONO! Toto ONO se jmenuje dobro, toto ONO se jmenuje Bůh. To znamená, přihlásit se k životu a k...
Mohl bych také psát knihy. Proč bych měl? Když mám příležitost, rozšiřovat své učení ve formě přednášek, je to přece mnohem účelnější. Že má moje učení dobrý smysl a účel, bylo přece prokázáno tím, že jím mnoho lidí dostalo na správnou cestu. Z toho má tedy i stát prospěch, nevznikne mu tím...
Vzbuzuji v člověku sebedůvěru a víru ve svůj cíl. Všem nemohu pomoci, to všechno záleží jenom na člověku samotném. Dobro nemáte jenom sami pro sebe, to potřebujete i pro své bližní, abyste konali dobro i pro něho (a na něm). To však můžete jenom tehdy, pokud jste již sami na sobě vykonali...
1. Nepřináším nic nového. Chci jen vyprávět příběh včerejšího večera, totiž že jedno dítě, které jsem ostatně ještě ani neviděl a které bylo úplně chromé. ( ... ) , dostalo od jedné dívky, od jedné Francouzky, kuličku. Jméno "Gröning" přitom vůbec nepadlo.
2. Ta dívka mu dala...
"Během svého dětství jsem se již čím dál častěji střetával s tím, že oplývám zvláštními vlastnostmi, které působily na jiné lidi i na zvířata uklidňujícím způsobem a dokonce i hojivě. Již jako malé dítě jsem svou pouhou přítomností zbavoval nemocné jejich potíží a děti, jakož i dospělí se...
Až do roku 1943 žil Bruno Groning v Gdaňsku. Tato doba byla pro něho důležitou životní fází, ve které poznával lidi ve všech životních situacích. Dr. Kurt Trampler to popsal takto: "Pět let navštěvoval obecnou školu. Potom se učil v nejrozmanitějších povoláních poznávat pestrý,...
"Mé učení je skutečné učení, které není k doporučení pouze lidem, nýbrž má obrovský význam pro tak zvanou exaktní vědu, která se v pozdější době dá touto cestou, aby sama mohla zpřístupnit celému lidstvu všechno to, co je skutečně, především v dnešní době, natolik důležité pro každého živého tvora, protože člověk to všechno může zase přijímat do svého nitra, to všechno, co pro něho Bůh určil"
Bruno Groning
Z učení Bruna Gröninga
"Toto mé učení je vyslovená životní moudrost, podle níž žije mnoho mých přátel a má s ní úspěch. Přijetím tohoto učení se v nich mohla uskutečnit úplná proměna, která dokonce v mnoha případech vedla k dosažení zdraví."
"Čím více se člověk od Boha odklonil, vědomě nebo nevědomě, tím méně života vězí v jeho těle, takže tam bylo sotva tolik života, aby orgány na něj reagovaly, jak jim to bylo určeno. Člověk tak již nemohl jít s plnou silou životem, vzdálil se zde od tohoto pramene síly a nakonec to spojení k velkému Božímu prameni síly ztratil. Tak už nemohl do sebe přijímat sílu Boha, jeho tělo se tak stalo vrakem."
"Bůh stvořil člověka krásného, dobrého a zdravého. Tak ho chce mít. Prapůvodně byl člověk s Bohem zcela spojen, byla zde jen láska, harmonie a zdraví, všude byla jednota. Ale když první člověk naslouchal zlému hlasu - který promlouval vně této jednoty - a uposlechl jej, tehdy toto spojení rozbil a od té doby stojí Bůh zde a člověk tam."
"Mezi Bohem a člověkem vznikla velká propast. Není zde žádné spojení. Člověk je odkázaný jen sám na sebe - může být věřící a modlit se jak chce - na své životní cestě bude i nadále zlem napadán a stahován do hloubky. Vy jste se na vaší životní cestě dostali sem, až sem dolů. Prožíváte neštěstí, bolesti, nevyléčitelné utrpení. Říkám Vám: Nechoďte ještě hlouběji, nýbrž vás volám k velkému obratu! Pojďte nahoru, přes propast vám stavím most! Jděte z cesty tohoto utrpení na Boží cestu! Na ní neexistuje žádné neštěstí, žádné bolesti, žádné nevyléčitelné, je zde jen dobro. Tato cesta vede zpět k Bohu!"
"Kdo se zaměstnává nemocí, pevně ji drží a uzavírá Boží síle cestu. Nemoc nepatří k člověku!"
"Mohl bych provést masové vyléčení tak, že bych řekl: Všichni nemocní z jednoho města nebo z jedné země buďte zdraví! Ale nebylo by tím více ztraceno než získáno? Byli by ti zlí mezi nemocnými k obratu připraveni? Nezneužili by jen opět získané zdraví? Ne! Nejdříve musí člověk dospět k vnitřnímu obratu, nejdříve musí být ochoten, to ďábelské ze sebe vyrvat a nalézt cestu k Bohu. Teprve potom je hoden toho, aby byl vyléčen."
"Jak vůbec dojde k tomu, že člověk onemocní? Prapůvodně nebyl člověk nemocný. Lidé se stali špatnými z generace na generaci; a jsou stále horšími. Špatnost zasáhla tak daleko, že se brzy už nebude moci žít. Spory a nesváry v samotné rodině, více války něž míru mezi národy! Starosti přinesly lidstvu duševní utrpení a zapustily kořeny tak hluboko, že lidé museli onemocnět. Jeden zatěžuje duševně druhého! Lidstvo je znetvořené, lidé se od přirozeného vzdálili, mnozí ztratili víru v Boha. Kdo sejde z Boží cesty, ten se vzdálí svému zdraví."
"Bůh nám dává vše dobré, jen musíme to Jeho všechno, co nám posílá, přijmout. Nuže - dělejte to!"
"Ti, kteří mají ještě volně se pohybující tělo, ti ho rádi často křečovitě svírají, to je také moc, moc zvyku. Nohy překřížit, přehodit přes sebe; jistě si může i občas pohovět, to znamená protáhnout se, zalenošit, ale ne tehdy, když člověk chce přijímat dobro, to Boží. Tu pak musí být volný, musí tu sedět nebo stát s otevřenýma a prázdnýma rukama!"
"Máte se ladit jen na to, abyste přijali to pravé, Boží vysílání, lépe řečeno: dosahovali. Jak tohoto vysílání dosáhnete? To brzy zjistíte. Stále znovu a znovu musím říkat, že teprve potom, kdy svému tělu věnujete skutečnou pozornost, tedy dávejte pozor, co se v něm děje, mnohem méně na to, co se děje kolem něho, nýbrž jen v něm, ve vašem vlastním těle."
"Proto vás upozorňuji, když přijdou regulace, vydržte je. Nestane se nic špatného, nýbrž jen to, že se člověk uzdraví."
"Vezměte misku, která je naplněna jedno čím, třeba ovocem, které celé dny leží, tedy leželo a nikdo se o ně nestaral a nikdo nevěděl, že by je měl ošetřovat a ono se zkazilo. Toto ovoce už není k užitku. A nyní přijde někdo a chce vám dát nové zdravé ovoce, tedy byla by velká hloupost, kdyby to nové, zdravé ovoce bylo položeno na to staré, protože nové by se zkazilo, stejně jako již to staré. Když chcete mít zdravé ovoce, musíte nejprve to špatné, nezdravé, nepoživatelné dát stranou; ale nejen to samo, nýbrž musíte také vyčistit i samotnou ovocnou misku, aby zdravé mohla přijmout. Srovnejte misku s vaším tělem a ovoce s vašimi nemocnými orgány a zdraví je to, čeho se nadějete, ale je to nemožné, pokud špatné nemůžete odhodit, v tomto případě to znamená, pokud se zabýváte vaší nemocí."
"Smím pomoci najít člověku cestu k Bohu, ale nesmím mu jeho rozhodnutí o tom ani vzít, ani ho nesmím k dobru nutit. Každý musí svou cestu najít sám."
"Nepodceňujte a nezapomínejte, přátelé, že člověk žije mezi dobrem a zlem. Tu to dobré, tady to zlé, a vtom je člověk, on sám rozhoduje k čemu se přikloní."
"Kdo to dělá, kdo nevyzkouší všechno, aby to dobré, Boží, zničil? Odkud přichází nemoc, nemoc u všeho, co zde na této Zemi roste? Satan. Satan se pokouší stále znovu a znovu všechno zničit. A také do dokázal, trápit člověka. Satan, který existuje na této Zemi, zkouší všechno, aby zničil to dobré a Boží. Kde Bůh, tam láska, kde Satan, tam válka. Boží síla je budující, ta zlá, ďábelská, satanská je bořící."
"Není to tak, jak si lidé myslí, že nemoc by byla Božím trestem. Je to srovnatelné s tím, když dítě opustí rodičovský dům. Tu nemohou rodiče nad ním držet ruce, nemohou dítě dále chránit. Tak jsme také my opustili našeho Otce. Nesmíme zapomínat, že my sami jsme jenom Boží děti. Jenom On nám může pomoci! A On nám pomůže, když jsme znovu k němu našli cestu."
"Je tak důležité, jaké myšlenky člověk přijme, protože myšlenky jsou síly. Chce-li člověk dobro, tak mu pomůže Bůh, chce-li zlo, pomůže mu Satan. Střeste se každé zlé myšlenky! Přijmete-li jen jedinou zlou myšlenku, stanete se služebníkem zla, stanete se skutečně služebníkem Satana! Nechte si tohle vysvětlit a pochopte!"
"Člověk jedná podle své vůle. Jaká je vůle, taková je myšlenka. Myšlenka vede člověka k činu. Kdo jste? Jste Vaše tělo? Kdo jste doopravdy? Člověk je a zůstane Boží, nikdy není ďábelský, nikdy není satanský, nikdy není člověk zlý, ale pokud opustí Boha, pokud sám sebe zanedbá, může být zajat zlem. Zlo jej uchopí a on mu pak musí sloužit. Není to ten člověk, který dělá zlo, ale to zlo samo. Od zla není nic, co bychom mohli dobrého očekávat! Ale stejně tak od Boha nic zlého!"
"Když je člověk příliš slabý, propadne zlu, spadne dolů, pak nemůže jít po cestě vedoucí vzhůru, nedostává se mu síly, padá a spadne zlu do náruče a je pak zlu vydán na pospas. Když potom nepřijde záchranná, pomocná ruka a nevytáhne ho odtud, je na dlouhou dobu ztracen. Pak bude muset zlu sloužit."
"Důvěřuj a věř, pomáhá a léčí Boží síla!"
"Tak jestli dnes ještě nemůžete věřit, budu to dělat za Vás, až skutečně uvěříte. A jestli dnes ještě neprosíte, ještě se neumíte modlit, chci také toto ještě pro Vás udělat. Je mnoho, co nelze vysvětlit, ale nic, co by se nemohlo stát."
"Mé objevení na veřejnosti a má slova pomohla často lidem ke zdraví, jak lidem chudým, tak bohatým, mladým nebo starým. Pro všechny tyto příklady platí jedno: Neuzdravuji já, nýbrž uzdravuje ONO! Toto ONO se jmenuje dobro, toto ONO se jmenuje Bůh. To znamená, přihlásit se k životu a k pořádku, který v něm panuje. Kdo se vzdá tohoto pořádku a tím i víry v Boha a sebe sama, ten onemocní. Čím více se oddává své nemoci, tím silnější je její vláda nad ním. Člověk se zaplétá do svých vlastních myšlenek. Z této velmi nebezpečné spleti ho chci vysvobodit. Moje slovo vzbuzuje jeho víru, víru v Boha a v sebe sama. Tím se mu dostává síly k tomu, aby se vymanil ze spleti zatěžujících myšlenek. To urovnává cestu k pořádku a ke zdraví. Kdo se uzdraví, ten také znovu získal víru.
"Kdo tento život zde na této Zemi a veškeré zdejší bytí nepocítil jako to nejsvatější, ten je chudým stvořením."
Předmluva
Neustále stoupá počet těch, kteří po neúspěšném léčení konvenčními (běžnými lékařskými metodami hledají cesty jiné a to takové, které by je přivedly k znovunabytí jejich zdraví.Přitom se zde nejedná jenom o narůstající zájem o léčbu přírodní, velkou pozornost vzbuzuje také učení o...
Neobvyklé dítě
Bruno Groening se narodil jako čtvrté dítě ze sedmi sourozenců 30. 5. 1906 v Gdaňsku-Oliva. V jednom životopise píše o svém dětství: "Během svého dětství jsem se již čím dál častěji střetával s tím, že asi oplývám zvláštními vlastnostmi, které působily na jiné lidi, ale i na...
Učení Bruna Groeninga
Tajemství Bruna Groeninga odkryto vědou?
Bruno Groening byl často označován v novinách jednostranně a se značně ironickým podtónem jako "zázračný doktor Groening". Ale o Groeningově učení se nehovořilo nikdy. Úloha snižování významu osobnosti Bruna Groeninga nebyla pro...
"Pryč se žvásty a tlachy"
"Myšlenky jsou svobodné", zpívá se v jedné známé německé lidové písni. Opravdu jsou svobodné, přesto ale nezbavuje tato skutečnost žádného člověka jeho zodpovědnosti. Člověk se velmi mýlí, když si myslí, že může svobodně a jak se mu zlíbí o druhém špatně smýšlet tak...
Pokud chceme najít odpověď na tuto otázku, v tom všem, co se dochovalo ze života Bruna Gröninga na této zemi, pak jsem toho názoru, že je to pochopení skutečného významu živého vztahu člověka k Bohu a k přírodě. On věděl, že toto pochopení vede na správnou cestu, že být na správně cestě...
Co potřebujeme vyléčit, je náš vztah k Bohu, ne naše těla.
Bruno Groening promlouvá prostřednictvím I. Chauna jako média. Zamýšlejme se: Co je skutečnou podstatou jeho duchovního odkazu?
Učení Bruna Gröninga Vědecky dokumentováno, lékaři a zdravotníky potvrzenoJsou vyléčení duchovní cestou klíčem ke zdraví zítřka? "Zázračný muž" Bruno Gröning o tom byl přesvědčený. Své učení nestudoval ani nevyvinul, bylo mu dáno duchovně. Ve svých přednáškách o...
Odpověď zakladatelky, paní Grety Hausler:Pan Gröning byl na toto sám tázán. Řekl: "Ne, to není sekta, neboť si přeje, aby každý přítel zůstal u svého náboženství. " Bruno Gröning nechce zakládat žádné nové náboženství. Katolíci mají i nadále zůstat katolíky, evangalíci mají i nadále chodit do...
.png)
